Turecko k tomuto kroku přistoupilo už v roce 2018, kdy se většina zlata drženého v USA, Velké Británii a Švýcarsku začala stěhovat domů. V roce 2024 repatriovala zlato držené v Londýně Indie. Česká národní banka ale Londýnu věří a většinu ze svých 60 tun zlata má právě tam. Kromě Německa a Itálie drží dál zlato v Americe ještě Francie, Čína, Švýcarsko a Indie, tvrdí turecký deník Daily Sabah.
Zatímco úvahy o repatriaci zlata bývají dlouhodobé, nákupy zlata centrálními bankami se evidují každý měsíc. V květnu to bylo dalších 20 tun. Národní banka Kazachstánu navýšila rezervy o sedm tun zlata, polská a turecká centrální banka oznámily nákup šesti tun, Čínská lidová banka a Česká národní banka přidaly po dvou tunách následované centrálními bankami, Kyrgyzské republiky, Kambodže, Filipín a Ghany s nákupem jedné tuny zlata.
Podle ankety organizace World Gold Council, které se zúčastnilo rekordních 73 centrálních bank, zůstává pro ně zlato prioritou, přičemž 95 % respondentů oproti 81 % v loňském roce se domnívá, že se zlaté rezervy budou dál zvyšovat. Rekordních 43 % centrálních bankéřů také uvedlo, že se k navyšování rezerv v příštích 12 měsících připojí.
(rek)
