„Za méně než dva roky se hodnota zlata zdvojnásobila. Domníváme se, že hlavní faktory ovlivňující růst ceny od nákupů centrálních bank přes snižování úrokových sazeb v USA, slabší dolar, obavy o nezávislost americké centrální banky a nákupy zlatých akcií, stejně jako globální makroekonomické prostředí jsou pro zlato stále příznivější.
Prezident Trump navíc prohlásil, že se již rozhodl pro příštího šéfa centrální banky u kterého trh očekává, že bude prosazovat nižší úrokové sazby. V roce 2026 proto očekáváme, že cena zlata dosáhne dalších rekordů.“
Globální poptávka po zlatě dosáhla ve třetím čtvrtletí 1 313 tun, což je podle Světové rady pro zlato nejsilnější čtvrtletní objem v historii. Fondy navýšily své zásoby o 222 tun, což představuje největší čtvrtletní příliv investic za poslední léta. Poptávka po slitcích a mincích zůstala silná na úrovni 316 tun. Centrální banky nakoupily 220 tun, což je o 28 procent víc než ve druhém čtvrtletí.
PSALI JSME: Sympatie ke zlatu podporuje hlavně nejistota
Poptávka po špercích však klesla o 19 procent na 371 tun, což byl šestý meziroční pokles v řadě, protože rekordní ceny omezily zájem. V hodnotovém vyjádření však výdaje za šperky o 13 procent vzrostly na 41 miliard dolarů, když vyšší ceny kompenzovaly slabší objemy.
Největším kupcem ve třetím čtvrtletí byla Národní banka Kazachstánu, od začátku roku Polsko s 83 tunami. Avšak jihokorejská centrální banka rovněž zvažuje přidání zlata do rezerv, což se přihodilo naposledy v roce 2013. Madagaskar i přes vyšší ceny také naznačil zájem. I srbský prezident nedávno uvedl, že zlaté rezervy se do roku 2030 zdvojnásobí na 100 tun. K nákupům se připojila po čtyřech letech i Brazílie.
Klíčovým rizikem pro snížení ceny zlata by bylo, kdyby se centrální banky rozhodly své rezervy prodat. Na Filipínách nedávno člen představenstva centrální banky Benjamin Diokno prohlásil, že by banka měla prodat část svých zlatých rezerv. (Podobná debata se vede v Itálii – pozn. red.). V USA senátorka Cynthia Lummisová zase navrhla, aby země prodala část svého zlata na nákup bitcoinů.
PSALI JSME: Komu patří italské zlato?
Mezi rizika případného poklesu patří velký výprodej trhu ve snaze získat hotovost. Dalším rizikem je propad poptávky po bezpečných přístavech po snížení mezinárodního napětí. Prodej zlatých rezerv centrálních bank představuje další riziko. „Očekáváme však, že pokles by byl omezený, protože jakékoli oslabení pravděpodobně obnoví zájem kupujících,“ uvedla banka.
Stoupnout by podle ní měla i těžba zlata, ale v praxi to má dopad na ceny omezený. Poptávku spíš ovlivňují makro faktory.
„A tak ve výhledu na příští rok centrální banky dál nakupují, Trumpova obchodní válka pokračuje, geopolitická rizika zůstávají vysoká a podíly ve zlatých fondech se zvyšují, zatímco očekávání snižování úrokových sazeb v USA zesiluje. V příštím roce proto předpokládáme průměrnou cenu zlata 4 325 dolarů za unci,“ konstatuje ING, jejíž celková aktiva loni činila přibližně 1,1 bilionu dolarů.
PSALI JSME: Zisky těžařů zlata překonávají čisté zisky zlata
(rek)
