Zlato (oz) / USD
1 767,62
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
38 678,81
0,00 %
EUR / USD
1,16
0,00 %
USD / CZK
21,88
0,00 %
Zlato
Brazilské zlaté rezervy se za tři měsíce téměř zdvojnásobily

Brazilská centrální banka (BC, Central Bank of Brazil) se po dlouhých letech letos v květnu pod vedením svého prezidenta Roberta Campose Neta vrátila k nákupu zlata, aby jím doplnila brazilské devizové rezervy. Za poslední tři měsíce, od května do července, dosáhly nákupy BC celkem 62,3 tuny a zlaté rezervy se tak téměř zdvojnásobily.

Brazílie byla v červnu s téměř 42 tunami nakoupeného zlata největším kupcem, s velkým odstupem následovaly Indie (9,4 tuny), Uzbekistán (5,3 tuny) a Polsko (1,2 tuny). Zdroj: World Gold Council

V květnu centrální banka Brazílie, největšího a nejlidnatějšího státu Jižní Ameriky, nakoupila 11,9 tuny „žlutého kovu“, v červnu to bylo více než 41,8 tuny a v červenci následovalo dalších 8,5 tuny. Pro představu: Je to, jako kdyby banka pořídila 16 asijských slonů celých ze zlata.

Díky těmto operacím BC zvýšila objem zlata v rezervách o 92,4 procenta na 129,7 tuny. V dolarovém vyjádření se množství kovu zvýšilo o 98,5 procenta na 7,596 miliardy USD, a to již s ohledem na zhodnocení aktiva v posledních měsících.

Od listopadu 2012 až do dubna letošního roku přitom Brazilská centrální banka objem svých rezerv ve zlatě téměř nezměnila, upozornil server Primetimezone.com. Náznaky možných změn přišly v roce 2019 s příchodem Roberta Campose Neta do čela BC.

PSALI JSME: Brazilská centrální banka v červnu nakoupila přes 40 tun zlata

V květnu téhož roku Neto novinářům potvrdil, že „v rámci autarkie (nezávislosti na okolním světě, pozn. red.), probíhá diskuse o správě aktiv“. Poslední nákupy zlata do devizových rezerv Brazilské centrální banky nepředstavuje zásadní změnu v profilu alokace zdrojů, ale znamenají rozdíl v postoji jejího šéfa ve srovnání s jeho předchůdci.

Devizové rezervy, které na konci července činily 355,7 miliardy dolarů, fungují podle serveru jako jakási „pojistka“ proti měnovým krizím. Tyto zdroje postačují k pokrytí současných závazků Brazílie v dolarech, a proto je dnes pátý největší a šestý nejlidnatější stát světa věřitelem v cizí měně – a nikoli dlužníkem.

Většinu brazilských rezerv tvoří dluhopisy směnitelné za dolary a dolary uložené v centrálních bankách jiných zemí a dále v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a v Bance pro mezinárodní vypořádání (BIS, Bank for International Settlements).

PSALI JSME: Zlato pro centrální banky znovu získává lesk

Na konci roku 2020 šlo o 332 miliardy dolarů, tj. 93,4 procenta rezerv, a objem zlata v rezervách ke stejnému datu činil 4,101 miliardy dolarů, tedy přibližně 1,2 procenta celkového objemu. Letošními nákupy „žlutého kovu“ BC zvýšila podíl zlata v rezervách na 7,596 miliardy USD, což odpovídá 2,1 procenta celkového objemu.

V prvním pololetí letošního roku se Brazílie stala třetím největším kupcem zlata na světě po Thajsku a Maďarsku. Podle údajů sledovaných Světovou radou pro zlato (WGC) za prvních šest měsíců letošního roku brazilská centrální banka nakoupila 53,74 tuny „žlutého kovu“, připomněl server RT.com.

„Centrální banky budou v roce 2021 pravděpodobně pokračovat v nákupu zlata v čistém vyjádření podobným nebo vyšším tempem než v roce 2020, a to díky pokračujícímu zaměření na diverzifikaci a řízení rizik,“ předpokládá WGC s tím, že v prvních šesti měsících letošního roku centrální banky celosvětově nakoupily 333 tun zlata.

PSALI JSME: Zlatý index: ČNB v červnu navýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata

(luk)