Přetrvávající napjatá situace na domácím trhu práce spolu s očekávaným dalším zvýšením úrokových sazeb ve Spojených státech a v eurozóně znamenají, že ČNB musí udržet svou referenční sazbu na sedmi procentech po delší dobu, uvedl Procházka v dnešním rozhovoru. Ceny na peněžním trhu naznačují snížení sazby zhruba o 125 bazických bodů v letošním roce, počínaje zářím.
„Tato očekávání trhu jsou příliš optimistická,“ řekl Procházka. „Osobně si nedokážu představit, že bychom dosáhli konsenzu, abychom letos začali snižovat sazby, pokud se neobjeví nějaká nová a významná rizika pro ekonomiku,“ dodal.
Kurz koruny vůči euru po jeho komentářích vzrostl až o půl procenta pod 24 korun za euro z ranní hodnoty kolem 24,13 Kč za euro. Zvýšily se i sazby na peněžním trhu.
Růst spotřebitelských cen v červnu zpomalil více, než centrální banka očekávala. Měnová autorita předpokládá, že svého dvouprocentního cíle u míry inflace dosáhne do poloviny příštího roku.
Několik tvůrců měnové politiky ale varovalo před rychlým růstem mezd, k němuž přispívá nedostatek pracovníků. Uvedli také, že inflace by se mohla ukázat jako odolnější, vzhledem k tomu, že se více než čtyři roky pohybovala nad cílovou hodnotou. Riziko, že se centrální bance nepodaří snížit inflaci na její cíl, je pro centrální bankéře a ekonomiku mnohem znepokojivější než možnost, že růst cen zpomalí pod dvě procenta, uvedl Procházka.
V červnu bankovní rada hlasovala v poměru pět ku dvěma pro zachování sazeb, přičemž dva její členové požadovali zvýšení o 25 bazických bodů. Příští zasedání rady se koná 3. srpna.
„Domnívám se, že většina členů bankovní rady bude hledat opravdu vysokou míru jistoty, že cíle bude dosaženo včas, než budou připraveni začít s uvolňováním měnové politiky,“ řekl Procházka. „Příští týden se budeme rozhodovat mezi zvýšením sazeb a stabilitou. Zvýšení sazeb není příliš pravděpodobný scénář, ale nemohu to zcela vyloučit,“ řekl Procházka.
(ČTK)
