Rodičovská se zvedla v lednu 2020 v době tehdejší ekonomické konjunktury. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už oznámil, že příští rok bude chtít v koalici jednat o dalším navýšení. Piráti navrhují přidat 75 000 korun, opoziční ANO pak 100 000 korun. Národní ekonomická rada vlády (NERV) kvůli rychlému zadlužování státu naopak radí rodičovskou zkrátit o rok a podle toho i snížit.
„Navýšení rodičovského příspěvku vedlo k razantnímu snížení ekonomické aktivity matek,“ uvedl autorský tým ve studii. Do práce se po přidání zapojilo méně žen, zkrátily si také úvazky. Projevilo se to hlavně u matek s prvním dítětem a u vysokoškolaček.
Pětice autorů vycházela z údajů z průzkumů Českého statistického úřadu o pracovní síle. Využila výsledky z let 2017 až 2020 i vlastní dotazníkový průzkum či statistiky ministerstva práce o čerpání příspěvku a žádostech o jeho změnu. Porovnávala pracovní zapojení matek před a po navýšení.
O přidání a stanovení, kdo všechno na ně má mít nárok, vedla tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů spory. Vyšší částku nakonec mohli dostat i ti, kteří k 1. lednu 2020 rodičovskou už pobírali. Rodiče si tak obvykle začali měsíční dávku snižovat a rodičovské volno prodlužovat, aby na víc peněz od státu dosáhli. „Způsob navýšení rodičovského příspěvku představoval neočekávané zvýšení rodinného rozpočtu, které motivovalo k prodloužení doby čerpání příspěvku,“ uvádí studie.
Podle ní na podzim 2019 před zvednutím celkové částky razantně ubylo ukončených rodičovských. Ve srovnání s předchozími čtvrtletími od začátku roku 2018 byl počet ani ne třetinový. Po lednu 2020 rodičovskou i po potomkových třetích narozeninách pobíraly asi dvě třetiny žen, v roce 2018 to byla asi třetina. Podíl matek tříletých dětí, které pracovaly, klesl ze zhruba 70 na 60 procent. U matek dvouletých dětí se snížil z více než čtvrtiny na pětinu. Ubylo také odpracovaných hodin. Dopad se projevil hlavně u vysokoškolaček. U nich se podíl pracujících snížil o třetinu, celkem o 16,4 procentního bodu. Týdně odpracovaly téměř o pět hodin méně, tedy o 30 procent.
I když se podle autorů po čase situace zřejmě zas upraví, krátkodobě znamenalo navýšení dávky kvůli výpadku pracovního zapojení matek pro společnost náklady. „Ty by nevznikly, kdyby zvyšování rodičovského příspěvku bylo pravidelnější, nižší a předvídatelné,“ uvedl autorský tým. Doporučuje také kratší čerpání příspěvku, který by nahrazoval přiměřeněji předchozí výdělek.
Většina rodičů může měsíčně pobírat až 70 procent základu předchozího příjmu, tedy zhruba svůj čistý výdělek. Čím vyšší příspěvek je, tím rychleji se celková suma vybere. Zaměstnavatel drží rodiči pracovní pozici do potomkových tří let, od tohoto věku je nárok na místo ve školce.
Podle expertů na sociální problematiku má Česko v Evropě nejdelší rodičovskou. Vysoký podíl státní podpory rodin je v dávkách a daňových úlevách, naopak malý putuje do nabídky školek a dalších služeb. Podle výzkumů se dlouhá rodičovská promítá do nižších výdělků žen, což se odráží ve stáří v nižších penzích.
(ČTK)
