Průmyslová výroba v Česku v září meziročně stoupla o 8,3 procenta po srpnovém růstu o 7,2 procenta. Výsledky podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent, hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o víc než pětinu, uvedl Český statistický úřad. „Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci,“ uvedl Radek Matějka z ČSÚ.
Analytici si myslí, že výhled do dalších měsíců zůstává spíše nepříznivý, protože průzkumy z průmyslu hlásí ochlazení na straně výroby i nových zakázek. Data ze září ukazují očekávaný postupný pokles výroby, uvedl analytik Deloitte Filip Pastucha. Pokles je podle něj částečně brzděn automobilovým odvětvím, které roste díky nízké srovnávací základně z minulého roku. Energetická krize bude naplno patrná v tvrdých čísel v momentě, kdy tento statistický efekt vyprchá, poznamenal. Situace s velmi příznivou základnou ve výrobě motorových vozidel se zopakuje ještě v říjnu, což může tomuto odvětví dopomoci k dalšímu meziročnímu zvýšení, míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Zahraniční obchod Česka skončil v září schodkem 13,9 miliardy korun, meziročně byl o 2,6 miliardy menší. V deficitu je obchodní bilance osmý měsíc v řadě, naposledy Česko podle statistiků zažilo stejnou situaci v únoru 2009. Negativní vliv na výsledek měl znovu větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli jejich zdražení na světových trzích. Po prázdninách se prohloubil schodek i u obchodu s elektronikou, farmaceutickými výrobky nebo chemickými látkami. Vývoz meziročně vzrostl o 25,8 procenta na 409,9 miliardy korun a dovoz o 23,8 procenta na 423,7 miliardy.
Schodek zahraničního obchodu lze podle analytiků očekávat i v následujících měsících, za letošní rok by mohl dosáhnout 200 miliard korun nebo i víc. Ekonomové neočekávají, že by se příští rok situace výrazně zlepšila. Jana Steckerová z Komerční banky poznamenala, že přestože se situace v automobilovém průmyslu začala zlepšovat, je otázkou, jak se do dalšího vývoje promítne snižující se poptávka. Za celý letošní rok očekává deficit 212 miliard korun. Výrazné změny v zahraničním obchodě neočekává ekonom Deloitte Václav Franče, protože vysoký dovoz bude nadále do deficitu tlačit import drahých technologií.
Stavebnictví v Česku rostlo víc než rok do letošního července, kdy se začalo propadat. V září zrychlilo meziroční pokles, stavební produkce se reálně snížila o 3,7 procenta, zatímco v srpnu byla nižší o 0,4 procenta. Klesla i meziměsíčně, a to o 1,7 procenta. Pozemní stavitelství, tedy stavby budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 4,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně klesla o 1,1 procenta. „V září se stavební produkce vrátila k meziměsíčnímu poklesu a klesla také meziročně. O něco lépe si vedlo inženýrské stavitelství, jehož srovnávací základna byla nižší. Pozemní stavby se potýkaly s vyšší základnou a vývoj brzdil segment menších firem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Další pokles stavebnictví není podle ekonomů překvapením, odráží pokles celé ekonomiky. Projevuje se menší zájem o nákup nemovitostí kvůli vysokým úrokovým sazbám hypoték. Útlum by podle analytiků mohl vést ke stabilizaci rozkolísaných cen materiálů i bytů a k rozvoji nájemního bydlení v Česku. „Horší výsledky stavebnictví nejsou překvapením, protože s poklesem ekonomiky obvykle toto odvětví trpí. Letos jeho situaci navíc komplikuje extrémní růst cen energií a stavebních materiálů, kterých občas byl i nedostatek,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka tím, že z hypotečního trhu míří na realitní trh méně peněz, klesá poptávka po nákupu nemovitostí. Někteří developeři už avizovali, že možná některé projekty raději odloží, ale ty rozestavěné se snaží dokončit. „Aby mohly začít vydělávat. Nové byty na trhu mohou vést ke stagnaci či dokonce k mírnému poklesu cen nemovitostí,“ odhadl Křeček.
(ČTK)
