Dluh z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 2,85 bilionu korun. Tempo růstu objemu dlouhodobého dluhu začíná zrychlovat po dvou letech. „Růst objemu dlouhodobého dluhu je způsoben převážně vyššími cenami nemovitostí, tedy i hypoték, protože počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje. S tím se zvyšuje také průměrná částka na jednoho dlužníka. Výraznější oživení očekáváme s poklesem úrokových sazeb,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Úvěr na bydlení mělo na konci druhého čtvrtletí 1,06 milionu lidí. Na každého v průměru připadala dlužná částka 2,7 milionu korun, meziročně se zvýšila o 8,7 procenta. V prodlení byli dlužníci se splácením 4,5 miliardy korun, což je o 11,7 procenta méně než před rokem. Částka v prodlení tvoří 0,16 procenta celkového dlouhodobého dluhu.
Dluh ze spotřebních úvěrů se proti loňskému druhému čtvrtletí zvýšil o 6,1 procenta na 588 miliard korun. Na jednoho dlužníka připadá částka 262.600 korun, o 9,5 procenta víc než před rokem. Nejvyšší dluhy na spotřebu mají lidé ve věkové skupině mezi 35 a 44 roky, kde na jednoho dlužníka připadá 305 600 korun.
Nesplácený dluh na spotřebu meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 26,7 miliardy korun. Nejrychlejší nárůst byl u dlužníků do 24 let, kde se nesplácený dluh ze spotřebních úvěrů meziročně zvýšil o 25 procent na 1,6 miliardy korun. „V prodlení má nejmladší věková skupina průměrně 118.000 korun na dlužníka. Je to sice nejméně ze všech věkových skupin, ale u takto mladých lidí je horšící se platební morálka varovným signálem a impulsem k posilování finanční gramotnosti,“ upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
(ČTK)
