Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.
Růst HDP podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod. Podle ředitele sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí Davida Prušvice by tak měl být český ekonomický vývoj méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami. Prušvic také upozornil, že k růstu HDP by mělo na rozdíl od minulosti více přispívat i zvýšení produktivity práce.
Nezaměstnanost zůstane na nízkých úrovních, podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta. Pokračující napětí na trhu práce podle Stanjury znamená větší tlak na firmy k automatizaci a robotizaci výroby a zároveň to umožňuje vyšší mzdový růst. Prušvic doplnil, že firmy si vzhledem k nadprůměrné ziskovosti z předchozích dvou let mohou dovolit mzdy zvyšovat, aniž by se vytvářely inflační tlaky. Reálné mzdy podle prognózy ministerstva financí vzrostou o 3,6 procenta, což podpoří spotřebu domácností.
V roce 2025 by měl podle prognózy hospodářský růst zrychlit na 2,6 procenta. Průměrná inflace by měla dál zpomalit na 2,4 procenta. Nezaměstnanost by se výrazně měnit neměla, prognóza ministerstva počítá s hodnotou 2,7 procenta.
Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z lednové predikce):
| 2023 | 2024 (odhad) | 2025 (odhad) | |
| Růst HDP | -0,3 | 1,4 (1,2) | 2,6 |
| Inflace | 10,7 | 2,7 (3,1) | 2,4 |
| Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,6 | 2,8 (2,8) | 2,7 |
Zdroj: Ministerstvo financí
(ČTK)
