Celkové úspory domácností podle zprávy v posledních letech stále postupně narůstají. Loni stouply o 7,5 procenta na čtyři biliony korun. „Ze sledovaných produktů zaznamenaly největší absolutní meziroční nárůst stejně jako v celém sledovaném období opět netermínované vklady, a to o 127,1 miliardy korun na 2,1 bilionu korun. Naopak produktem, který vykázal největší pokles zastoupení na úsporách domácností, bylo stavební spoření, a to přestože úspory v rámci sektoru stavebního spoření poprvé od roku 2013 meziročně vzrostly,“ uvádí zpráva.
Zadlužení domácností meziročně vzrostlo o šest procent na zhruba 1,8 bilionu korun. Dlouhodobě nejvýznamnější podíl zaujímají úvěry na bydlení, ke konci loňského roku to bylo zhruba 73,4 procenta. „Navzdory růstu zůstalo zadlužení tuzemských domácností vztažené k HDP ve srovnání se zbytkem EU stále relativně nízké 32,2 procenta HDP,“ uvádí materiál.
Poměr vkladů a úvěrů tuzemských bank loni podle zprávy stoupl na 137,4 procenta, předloni to bylo 134,5 procenta. Jde tak o nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele od roku 2014.
Kvalita úvěrových portfolií bankovního sektoru se proti minulému roku zlepšila, když podíl úvěrů v selhání klesl na 2,5 procenta, tedy nejníže za posledních více než 15 let.
V pojistném sektoru vzrostlo hrubé předepsané pojistné meziročně o 6,6 procenta na 165,9 miliardy korun, když veškerý růst připadl na neživotní pojištění. Naopak u životního pojištění pokračoval sestupný trend, když kleslo meziročně o pět procent.
Zpráva obsahuje vedle analýzy dalších oblastí finančního trhu a vládního sektoru také výčet hlavních legislativních aktivit ministerstva financí. „Účinnosti nabyla novela zákona o dluhopisech a novela zákona o směnárenské činnosti, jež novelizuje i zákon o platebním styku,“ upozornila zpráva.
(ČTK)
