Ministerstvo financí uloží peníze půjčené se záporným výnosem u České národní banky (ČNB) za kladnou nulu a rozdíl tvoří jeho zisk. Investoři a spekulanti tak platí státu za to, že mu půjčí své peníze. Další aukce jednoletého českého státního dluhopisu se uskuteční 25. ledna. Očekává se o něco vyšší záporný výnos, a to kolem dvou procent.
Především zahraniční spekulanti zase sázejí na konec kurzového závazku ČNB v letošním roce, tedy na posílení české měny po exitu, které by mohlo dosáhnout výnosu kolem 5,5 procenta. Za silnější korunu si tak koupí více eur než v současné době. Navíc roste poptávka českých firem po kurzovém zajištění.
ČNB uměle udržuje kurs 27 korun za euro od roku 2013 a už několikrát se nechala slyšet, že intervence ukončí ve druhém čtvrtletí 2017. Každopádně by centrální banka chtěla exitem trh alespoň zčásti překvapit.
Podmínky ukončení intervencí již nastaly
Hlavní důvod ukončení intervencí ze strany ČNB již nastal – v prosinci dosáhla inflace v Česku hranice dvou procent. Původně se očekávalo, že se tak stane v prvním čtvrtletí nebo v prvním pololetí letošního roku. Zdražovaly potraviny, pohonné hmoty, vzhledem k zavedení elektronické evidenci tržeb (EET) se zvýšily ceny v restauracích a ubytovacích zařízeních. Centrální bankéři si teď potřebují být jisti, že 2 % inflace není jednorázovou záležitostí, ale jde o trvalejší stav.
Dalším podstatným důvodem pro exit je situace v eurozóně a kroky Evropské centrální banky (ECB). Inflace v eurozóně v prosinci dosáhla hodnoty 1,1 % z listopadových 0,6 %, ECB stejně jako Česko usiluje o dvouprocentní inflaci. Jejímu růstu napomohly především vyšší ceny energií, potravin, tabáku a alkoholu. Očekává se proto zpřísnění měnové politiky ze strany ECB – kritizovány jsou především téměř nulové úrokové sazby a neúměrně vysoké nákupy dluhopisů.
Od listopadu 2013 do konce listopadu 2016 nakoupila ČNB (vzhledem k intervencím) eura za 812 miliard korun. V listopadu (a odhaduje se, že také v prosinci) minulého roku získala centrální banka při svých intervencích eura za 14 miliard korun. V prvních dvou lednových týdnech se tato částka astronomicky zvýšila – podle analytiků se suma vyšplhala na více než 240 miliard korun. A poptávka spekulantů po levné koruně se bude zvyšovat i nadále.
Centrální bankéři proto zintenzivnili diskusi o dočasném zavedení záporných úrokových sazeb jako obranu proti sílícímu tlaku spekulantů. Na prosincovém zasedání bankovní rady byla většina členů proti, aktuální statistika ale bankéře donutí toto téma znovu otevřít.
Dagmar Krátká
