„Pokud budou zavedená opatření v účinnosti jen po několik málo týdnů, přičemž se podstatně neomezí produkční schopnost ekonomiky, bude jejich efekt do ekonomického růstu relativně zanedbatelný. Pokud se ovšem opatření protáhnou na několik měsíců, lidé omezí pracovní aktivitu a nákupy, firmy sníží výrobu a investice, může být dopad na růst české ekonomiky v řádu vyšších desetin procenta,“ řekl ČTK analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský
Bude záležet na tom, jak moc preventivní opatření ochromí ekonomickou aktivitu a jak dlouho budou trvat, doplnil analytik Deloitte David Marek. „Úplný shutdown české ekonomiky na jeden den znamená ztrátu 4,05 miliardy Kč a výpadek pro veřejné finance 1,45 miliardy Kč. Takže dvoutýdenní karanténa, která by ochromila polovinu ekonomiky, by přišla na 20 miliard Kč, tedy 0,3 procenta HDP. Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností i firemní investice, dodal.
Analytik ČSOB Petr Dufek míní, že nikdo nemůže odpovědně vyčíslit nejenom dopady těchto opatření, ale ani šířící se nákazy. Není zřejmé, jak zareagují rodiče ani firmy a v jakém měřítku. A už vůbec nikdo neví, jak bude probíhat nákaza dál. Lze jen pomalu mapovat, která odvětví budou zasažena. První na řadě bude nepochybně cestovní ruch, hotely a restaurace a vlastně vše, co je spojeno s pohybem většího počtu lidí. „Je možné říct jen to, že zpomalení ekonomiky bude výraznější, než doposud naznačovala čísla,“ podotkl.
„Situace je stejná, jako když mírně sešlápnete brzdu a hospodářství po celém světě zpomalí. Pro českého spotřebitele to může mít mnoho důsledků. Snížení produkce může vést k omezení pracovní doby a snížení platů,“ upozornila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková. Při nejhorším možném scénáři se podle ní může naplnit proroctví některých ekonomů a na Evropu může znovu dopadnout recese.
Zákaz pořádání akcí s více než stovkou účastníků je podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně v porovnání s většinou západní Evropy velice drastické omezení. „Tisícovka lidí jsou opravdu masové akce, kterých není mnoho. Sto lidí už jsou téměř všechny kulturní akce jako divadla, kina, atp. Ekonomický dopad bude nesrovnatelně větší. Na rozdíl od výroby tyto kulturní akce nejsou v principu nahraditelné. Po biatlonovém precedentu lze očekávat snahu o proplacení ztráty státem. To by pak ještě zvýšilo zátěž na již před koronavirem projedený státní rozpočet,“ poznamenal.
(ČTK)
