V posledním půl roce se zadlužil každý sedmý Čech. Potraviny byly v ČR po energiích druhou položkou, na kterou si půjčit, a to i přesto, že Češi ve srovnání s jinými Evropany častěji nakupují ve slevách. Cenu u každodenních nákupů zohledňuje šest Čechů z deseti a stejný počet preferuje nákup zlevněného zboží.
Jiní Evropané se zadlužují více. Nový dluh vznikl v době krize u každého pátého obyvatele Evropy, v Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo 30 procent ze všech respondentů. Ačkoli si dotázaní v západní a východní Evropě půjčovali na rozdílné položky, pro celý kontinent je společné to, že se lidé zadlužovali kvůli pokrytí základních životních potřeb, jako jsou energie a jídlo, nebo výdaje na zdraví.
„Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé. Celkově ale ze studie vyplývá, že většina dotazovaných s penězi nakládá zodpovědně,“ uvedl jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.
Zajímavé je podle něj zjištění, že 42 procent Evropanů používá hotovost častěji než před půl rokem. V ČR to tvrdí 53 procent obyvatel ve věku 18 až 34 let, což je opačný trend, než byl v době pandemie covidu-19.
Největší škrty Evropanů v plánovaných výdajích tvořilo cestování, stravování v restauracích, kultura a volnočasové aktivity, kterých se vzdala třetina Evropy. Češi se uskromnili ještě více, výdaje za tyto položky omezili až o 45 procent a snahu ušetřit ukázali také u nákupu oblečení a každodenních malých radostí. U mladších respondentů je odhodlání ušetřit o to výraznější, o co menší jsou jejich finanční rezervy. Na výdajích na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou šetří každý třetí.
Největší odhodlání šetřit vykazují v celé Evropě lidé starší 51 let, 23 procent z nich také své úspory považuje za dostatečné. Nejlepší situace je v Německu, tam je se svou finanční rezervou spokojený téměř každý třetí. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořila desetina Srbů a 17 procent Chorvatů. V Česku považuje své úspory za dostatečné čtvrtina lidí. Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 procent mladých Čechů považuje stav svých peněžních rezerv za dostatečný.
Své budoucí finanční situace se bojí 47 procent všech respondentů. Obavy z budoucnosti mají především mladí v ČR, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny oslovených. Část mladých Čechů má stejně jako jejich evropští vrstevníci také obavy ze ztráty zaměstnání, ačkoli je situace na českém trhu práce dobrá.
(ČTK)
