Cimbala popsal, že pachatel, který potřebuje zlegalizovat peníze, volá náhodným lidem. Případně lidem, které si vytipoval na základě jejich amatérského nákupu či prodeje kryptoměn. Tvrdí jim, že vyhráli v soutěži, že získali nečekaný výnos při obchodování s kryptoměnami nebo že mohou získat provizi, jestliže zprostředkují další obchody s kryptoměnami.
Následně po nich žádá, aby mu umožnili vzdálený přístup k počítači či mobilnímu telefonu s internetovým bankovnictvím. Za aktivní pomoci volaných lidí jim připíše na účet kryptoměny a umožní jim, aby s nimi nakládali – například je převáděli v rámci elektronických peněženek. Poté si pachatel kryptoměny převede zpět.
„Pokud volaný umožní dispozici se svým internetovým bankovnictvím, aktivně volajícímu pomáhá, plní jeho pokyny – zasílá mu potvrzovací kódy, nakupuje kryptoměny, registruje se na platformách umožňujících obchodování s kryptoměnami, neověřuje si původ přijatých finančních prostředků a tyto následně zobchodovává za kryptoměny atd. – může svým jednáním spáchat trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti,“ konstatoval Cimbala.
Státní zástupce podotkl, že takovým volaným lidem chybí základní opatrnost a že je neznalost zákona neomlouvá. I pokud spáchání trestného činu neplánovali, ale bez logického a věrohodného důvodu fakticky umožnili zastření původu věci pocházející z trestné činnosti, mohou je soudy potrestat.
Státní zastupitelství proto vyzvalo veřejnost, aby ke správě svých bankovních účtů přistupovala se zvýšenou opatrností, aby neumožňovala vzdálenou správu svých počítačů a telefonů nedůvěryhodným lidem a aby nevěřila legendám o výhrách v soutěžích, jichž se neúčastnila.
Za nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozí až roční vězení, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. U věcí pocházejících ze zvlášť závažného zločinu nebo u hodnot velkého rozsahu mohou soudy ukládat až pětileté odnětí svobody.
(ČTK)
