Hlavní investiční stratég Bank of America Michael Harnett přirovnává současnou situaci ke krizi z roku 1937 nebo 1998. Celosvětové tištění peněz podle něj selhalo. Harnett upozornil na to, že:
- 637krát snížily centrální banky úrokové sazby od pádu Bear Stearns v březnu 2008;
- 12,3 bilionu amerických dolarů utratily centrální banky na nákupy aktiv v rámci programů kvantitativního uvolňování;
- 8,3 bilionu amerických dolarů je hodnota globálního dluhu, který aktuálně vynáší 0 % nebo méně;
- 489 milionů lidí žije v zemích, jejichž základní sazby jsou záporné;
- -1 % byl v posledních dnech výnos 2letého švýcarského vládního dluhopisu.
Tyto kroky nás zavedly až do dnešní situace, která vypadá následovně:
- Očekávaný růst americké ekonomiky v letošním roce klesl pod 2 %;
- inflační očekávání v Evropě a USA je pod úrovní z dob finanční krize v roce 2008;
- nominální HDP ve vyspělých zemích za uplynulých šest a půl roku vzrostl jen o 11 %;
- přichází klesající (medvědí) trend na trhu s akciemi a komoditami;
- výrazné ztráty akcií z bankovního sektoru od poloviny loňského prosince, kdy se Fed (americká centrální banka) odhodlal poprvé po letech zvýšit základní úrok.
Velké banky mohou padnout
Ekonomická situace po celém světě může odhalit, že i některé velké banky mohou padnout. Banky jsou silně závislé na výnosech z úroků za své půjčky. Kombinace nízkých úrokových sazeb a možných ztrát z dalších investic však může být nebezpečná a silně dolehnout právě na banky. Matthew Lynn z The Telegraph informuje, že akcie i konvertibilní dluhopisy Deutsche Bank jsou pod velkým prodejním tlakem a akciový index evropských bank ztratil za krátkou dobu třetinu své hodnoty.
Vedle toho lze pozorovat potíže států exportujících komodity, na něž dolehl pokles cen surovin. Problémy ekonomiky se samozřejmě přenáší na bankovní instituce, a ty by pak musely čelit ekonomické krizi. Lynn konstatuje, že „pokud se u nějakých bank objeví vážné problémy, mělo by těmto bankám být umožněno zkrachovat. Jinak se z tohoto bludného kruhu nikdy nedostaneme.“
V poslední řadě je střadatel
Další sanace bank by byly politicky jen těžko prosaditelné. Politici se tak snaží přenést část odpovědnosti za osud bank na vkladatele. Celoevropská legislativa o tzv. bail-inech zavádí spoluúčast vkladatelů na osudu banky. Vklady jsou v současnosti pojištěné do hodnoty 100 000 euro. Nikdo ale neříká, že se tento limit při vážnějších problémech nemůže snížit třeba jen na 10 000 euro.
Banka je firma a firma může zbankrotovat. Není žádný důvod k pevné víře, že vašeho poskytovatele platebních služeb bezvýhradně chrání vyšší moc vlád a regulátorů. V nenormálně fungujícím ekonomickém světě je velmi rozumné se připravit na nenormální události. Hotovost, zlato nebo zásoby jsou proto dlouhodobou sázkou na jistotu.
Čtěte dále
Eu zavádí Bail-iny od 1. ledna
Směnný obchod v USA se může stát realitou
Autor: Redakce
Foto: Shutterstock
