Přinášíme vám další výjimečnou infografiku, tentokrát pojednávající o důvodech pádu společné měny.
Evropská unie byla vždy především politickým projektem. Hlavní myšlenka unie byla, aby se národy s dlouhou a komplikovanou historií naučily spolupracovat a s cílem společného úspěchu odvrhly vzájemné rozdíly.
Můžete argumentovat, že politické části integrace bylo dosaženo. Války a konflikty v západní a střední Evropě byly z velké míry zažehnány. Vzhledem k tomu, jak komplikovanou historii tato část kontinentu má, jsou to skvělé zprávy.
Dlužno říci, že zejména země, které přijaly euro jako společnou měnu, se vystavily nebezpečí ekonomické nejistoty. Problém je jednoduchý: země mají určitou politickou a fiskální odpovědnost, ale nekontrolují osud společné měny.
Výsledkem je, že politici eurozóny mají velmi rozdílné názory na fiskální politiku, ale bohužel se jim nedostává tolik potřebné flexibility pro její uskutečnění. Některé země se snaží proklestit si cestu ven z problémů pomocí utrácení, zatímco jiné jdou cestou utahování opasků. Ať tak či onak, Evropská centrální banka (ECB) řídí nepříjemnou měnovou situaci a může činit jednostranná rozhodnutí, která mají velký vliv na každou ze zemí. Například na začátku června 2015 ECB oznámila, že spouští program tištění peněz minimálně na $1,14 bilionu, čímž se vyprodukuje větší množství peněz než spojené ekonomiky Irska, Řecka, Portugalska, Finska, Lucemburska a Slovinska.
Došlo na řadu dalších problémů, které rovněž trápí eurozónu. Nejpozoruhodnější z nich byl ten fakt, že Řecko bylo přijato do měnové unie v první řadě vlivem zfalšovaných reportů o řeckém hospodářství. I když Řecko tvoří asi jen 2% (podle některých zdrojů 1,3%) celkového HDP eurozóny, země byla neustále zmítána problémy, které ohrožují celou unii.
Samotné euro strmě klesalo, zejména pokud jde o kurz s USD, ale také s GBP a CNY. Na začátku roku 2008 jste si za americký dolar mohli koupit jen €0,65. V roce 2015 byl jeden dolar za cca € 0,91.
S daty evropské demografie, které se rok od roku horší, a jak se do eurozóny vkrádá deflace, zdá se, že se problémy eura hned tak nepustí. Krize na Ukrajině a v Řecku pokračuje bez vyřešení a ECB dále pokračuje v programu tištění peněz. Mezitím uprchlická krize vytvořila další politickou distrakci pro jednotlivé národy Evropy, jež mají už tak svých starostí dost.
Bude smršťování eura vratným problémem, nebo je Evropa odsouzena k tomu se stát dalším Japonskem?
