Ministry financí eurozóny včera s pohledem fondu seznámila jeho šéfka Christine Lagardeová na jednání v Lucembursku. Po schůzce před novináři ale nechtěla odpovídat na otázky týkající se brexitu s odkazem na vraždu labouristické poslankyně Jo Coxové.
Oživení ekonomiky eurozóny sice podle MMF v uplynulých dvou čtvrtletích zesílilo, střednědobý hospodářský výhled však zůstává slabý. Hlavním motorem oživení je domácí poptávka, kterou podporují nízké ceny ropy, zlepšující se situace na trhu práce a uvolněná měnová politika.
„Nebyli jsme jen pozitivní, ale eurozóna nyní sbírá dividendy solidní a stabilní a odpovídající monetární politiky, která využívá všechny své nástroje k podpoře růstu a zajišťuje, že peníze obíhají a financují hospodářství,“ řekla Lagardeová. Eurozóna podle ní nyní také těží z toho, že byla v minulých letech vybavována nástroji, které dříve k dispozici neměla.
MMF ale také upozorňuje, že vyhlídky na společná opatření na podporu ekonomiky eurozóny podkopává růst politických rozporů a euroskepticismu. Poukazuje například na problémy dohodnout se na společné reakci na uprchlickou krizi. Pokud by příliv uprchlíků opět zesílil, mohly by podle fondu rozpory mezi jednotlivými zeměmi ohrozit volný pohyb v rámci jednotného evropského trhu.
Politické napětí v eurozóně by se navíc mohlo prohloubit, pokud by se Britové příští týden v referendu vyslovili pro odchod své země z EU, tedy pro takzvaný brexit.
(ČTK)
Foto: 360b / Shutterstock.com
