Už loni, kdy Moskva vojenskou invazi zahájila, činil deficit veřejných financí v Rusku 3,3 bilionu rublů (790 miliard Kč), a byl tak druhý nejvyšší v postsovětské éře. Kromě vojenských výdajů, které narůstají, čelí ruské státní finance i klesajícím příjmům z energetiky. Ty se v prvním pololetí meziročně snížily o 47 procent.
Siluanov uvedl, že schodek rozpočtu bude víceméně v souladu s plánem vlády. Měl by podle něj činit dvě až 2,5 procenta HDP. Ministr ujišťoval, že stát má dostatek prostředků na plánované výdaje, ale postěžoval si na rostoucí náklady na půjčky.
„Kdyby byl rozpočtový deficit nižší, nemuseli bychom se tolik zadlužovat – náklady na půjčky by byly nižší,“ řekl Siluanov. „Abychom přilákali peníze, platíme teď u desetiletých dluhopisů už více než 11 procent. Inflace je 3,6 procenta, sazba centrální banky je 8,5 procenta a my si půjčujeme za 11 procent,“ pokračoval Siluanov. „Protože investoři vidí, že stát má velký apetit si půjčovat, jsou připraveni nakupovat, ale jen za vyšší cenu,“ dodal.
Ruská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to více, než se čekalo.
Siluanov také uvedl, že slevu, kterou ministerstvo používá pro stanovení daní z vývozu ropy, má v úmyslu snížit ze současných 25 dolarů (545 Kč) na 20 dolarů za barel. Dodal, že při současné ceně ropy Brent kolem 80 dolarů za barel by ministerstvo mělo v letošním roce vybrat na příjmech z prodeje ropy a plynu osm bilionů rublů. Západní sankce kvůli ruské invazi na Ukrajinu, včetně cenového limitu 60 dolarů za barel na vývoz ruské ropy a včetně zákazu dovozu ze strany Evropské unie, donutily Kreml změnit způsob zdanění prodeje ropy, uvedl Reuters.
Zatímco očekávaný rozpočtový deficit je na ruské poměry vysoký, v porovnáním s tím českým je nižší. Deficit českých veřejných financí v loňském roce sice klesl z předloňských 5,1 procenta, ale přesto činil 3,6 procenta HDP.
(ČTK)
