Veřejnosti se otevřela například pracovna guvernéra nebo zasedací místnost bankovní rady, v níž se rozhoduje o měnové politice. Pro návštěvníky byly připraveny celkem tři prohlídkové okruhy. Samostatnou částí byla expozice speciálních policejních útvarů v prostorách garáží.
Základním mottem sobotní akce bylo „Porovnání činností centrální banky před 90 lety se současností“. Po vzniku Československa řídil měnovou politiku Bankovní úřad ministerstva financí. Jeho prvním předsedou byl ministr Alois Rašín, který se postaral o osamostatnění československé měny a prosazoval tvrdou měnovou politiku, připomněl Český rozhlas. Národní banka československá vznikla v roce 1926.
Po obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem převzala dozor nad ústavem Říšská banka, mimo jiné si vynutila i převedení měnového zlata uloženého v cizině. Jeho poslední část, jak informoval rozhlas, se do Československa vrátila až v roce 1982. Bylo to kvůli USA a Velké Británii, které požadovaly kompenzaci za majetek znárodněný komunisty po roce 1948.
Portál Zlato.cz před několika měsíci připomněl výprodej zlata z majetku českého státu v dobách někdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského, který ulehčil českému zlatému pokladu o 55,7 tuny. Hodnota zlata, které ČNB v roce 1998 prodala, činila 16,4 miliardy korun. Dnes by stejné množství zlata stálo 52,8 miliardy.
Tuzemské zlaté rezervy, které má pod správou ČNB, ve srovnání s rokem 2015 meziročně poklesy o zhruba půl tuny. Zatímco v roce 2014 ČNB držela v rezervách 10,6 tuny zlata, ke konci ledna 2016 už měla centrální banka jen 9,92 tuny. Ještě v roce 2007 vlastnila ČNB 13,4 tuny zlata.
David Marášek, hlavní analytik akciové společnosti Zlato, v této souvislosti upozornil, že řada centrálních bank vloni naopak zlato nakupovala: „Jednak kvůli příznivé ceně žlutého kovu, která se dostala až na hranici rentability těžařských společností, ale především proto, aby diverzifikovaly své rezervy směrem pryč od amerického dolaru.“
(red)
