Podle současných odhadů banky by měly intervence skončit v průběhu příštího roku. Pokud by se je však nedařilo ukončit a hrozila by v ČR deflace, spíše se Rusnok přiklání k eventuální změně cílení kurzu měny než k záporným úrokovým sazbám. Takový vývoj je ale podle něj velmi málo pravděpodobný.
„Preferoval bych být předvídatelný. A říct ano, tehdy a tehdy přestaneme intervenovat. Ale pozor, vyhrazujeme si právo zasáhnout v případě extrémní volatility nějakých nesmyslných skoků,“ řekl budoucí guvernér. ČNB podle něj ale nebude hodnotit prvotní změny, spíše až problémy, které by se objevily v řádu několika dní či týdnů po opuštění systému intervencí.
Pokud by se podle něj nedařilo dosáhnout plánované tuzemské inflace v řádu 1,5 až dvou procent, musela by podle něj ČNB intervence prodloužit. Zatím se ale počítá s jejich koncem během příštího roku.
V případě prohlubování evropské deflace by podle něj nejspíš nepomohly domácí záporné úrokové sazby. „Jejich působení pro uvolnění měnových podmínek je dost omezené, a specificky u nás. Pak by se teoreticky nabízelo posunutí kurzového závazku o stupínek dále, ale to se mi v tuto chvíli jeví jako velmi málo pravděpodobný scénář,“ dodal Rusnok.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura asi za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu za zhruba deset miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun, v lednu za více než 58 miliard korun a v únoru za zhruba 17 miliard korun.
(ČTK)
