„Máme již mnohem větší jistotu, jak se blížíme k těm diskutovaným horizontům, že se nic zásadního nestane. A tak jsme ten závazek posunuli o jedno čtvrtletí. Neuvažujeme tak o možném scénáři, že bychom předsunuli ten exit do prvního čtvrtletí. To je po dnešním rozhodnutí vyloučeno,“ uvedl Rusnok.
Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů. Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Rusnoka vyrovnaná.
Inflace se podle Rusnoka v souladu s prognózou začíná zvyšovat, nadále je ovšem pod dvouprocentním cílem ČNB. „K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dojde v polovině příštího roku,“ uvedl guvernér.
Rusnok v polovině měsíce řekl, že čas na ukončení devizových intervencí by mohl nastat ve druhé polovině příštího roku. Analytici tento krok tehdy označili za slovní intervenci proti tlakům na posilování kurzu koruny. Podle odhadů ekonomů vývoj na devizových trzích vedl k největšímu měsíčnímu objemu intervencí ČNB na devizovém trhu v letošním roce. Například hlavní ekonom ING Jakub Seidler odhadl, že během září ČNB intervenovala za 70 až 80 miliard korun. Od listopadu 2013 do konce července ČNB celkově intervenovala za zhruba 563 miliard korun.
Podle ekonomů bude záviset konec kurzového závazku také na politice Evropské centrální banky. Mohla by totiž posunout termín na ukončení programu výkupu cenných papírů. Bankovní rada dnes opět nechala úrokové sazby na minimech. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.
(ČTK)
