Zlato (oz) / USD
1 930,64
0,48 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Čínská realitní chobotnice aneb bubliny, jež nesmí prasknout

Ceny nemovitostí v Nankingu vzrostly meziročně o polovinu. V dalších předních městech o třetinu. Nemovitostní trh představuje více než čtvrtinu HDP země a polovinu jmění domácností. Média i podnikatelé však varují před kolapsem nemovitostní bubliny, jež může ohrozit nejen Čínu, ale i celý svět.

Jeden z nejbohatších Číňanů Wang Jianlin, podnikající na nemovitostním trhu, varoval, že země stojí na okraji největší realitní bubliny všech dob. Reprofoto: Speakerpedia.com
Jeden z nejbohatších Číňanů Wang Jianlin, podnikající na nemovitostním trhu, varoval, že země stojí na okraji největší realitní bubliny všech dob. Reprofoto: Speakerpedia.com

Ekonomický růst Číny závisí z velké části na stavebnictví a rostoucích cenách nemovitostí hnaných vládní podporou. Již dlouho se však ve světě spekuluje o čínské nemovitosti bublině. Ceny v mnoha významných městech totiž rostou astronomickou rychlostí. Příkladem může být město Nanking, které v několika historických obdobích bylo hlavním městem Číny, kde ceny rezidenčních nemovitostí meziročně vzrostly o bezmála polovinu.

Podle zprávy Reuters pak ceny v Šen-čenu, Šanghaji a Pekingu vzrostly do konce listopadu meziročně o 27,9 %, 29 %, a 26,4 %. Průměr růstu cen v 70 největších čínských městech meziročně dosáhl bezmála 13 %. Jeden z nejbohatších Číňanů Wang Jianlin, podnikající právě na nemovitostním trhu, proto nedávno veřejně varoval, že země stojí na okraji největší realitní bubliny všech dob.

Varovný nárůst dluhu domácností

Britský list The Guardian pak informoval o „varovném“ nárůstu dluhů domácností. Ekonomickou krizi podle něj může zažehnout právě trh rezidenčních nemovitostní. Jako důvod uvádí „strmý růst cen nemovitostí hnaný prudkým zadlužováním domácností“. Podíl dluhu čínských domácností vůči HDP odpovídá sice pouhým 40 %, což výrazně zaostává za rozvinutými zeměmi. Ve třetím čtvrtletí roku 2016 se však domácnosti podílely na celkové tvorbě nových úvěrů 67 %, což je víc než dvojnásobné tempo oproti minulému roku.

Pro srovnání poměr dluhu domácností vůči HDP například v USA dosahuje 80 %. Pokud by však strmý nárůst zadlužení čínských domácností pokračoval stejným tempem jako doposud, dosáhl by úrovní rozvinutých zemí během několika málo let.

„Tak prudký nárůst však zvyšuje obavy, že propad cen nemovitostí by vedl k nárůstu nesplácených dluhů, čímž by vyvolal dominový efekt v úrokových sazbách, směnných kurzech a cenách komodit, což by mohlo přerůst v celosvětovou makroekonomickou událost,“ citoval The Guardian zprávu banky ANZ.

Efekt bohatství a umělý růst HDP

Růst čínské ekonomiky do značné míry závisí právě na růstu cen nemovitostí. Samotný trh rezidenčních nemovitostí v Číně přímo představuje čtvrtinu hrubého domácího produktu. Nepřímo však zodpovídá za ještě vyšší podíl HDP.

Čínská vláda se ve snaze transformovat ekonomiku z levné výroby a exportu na domácí spotřebu zaměřila na efekt bohatství. Rostoucí ceny nemovitostí umožňují domácnostem se stále více zadlužovat a snadno dostupné úvěry pak mohou použít na spotřebu. Více než polovina jmění čínských domácností se aktuálně odvíjí právě z hodnoty jejich nemovitostí.

Vládní orgány jsou si nebezpečného nárůstu cen realit vědomy. Od listopadu proto na mnoha významných městských trzích zpřísnily podmínky pro poskytování hypoték formou vyššího podílu vlastních prostředků či zákazu nákupu nemovitostí nerezidenty. I přes silný meziroční nárůst tak meziměsíční tempo růstu cen nemovitostí koncem roku výrazně zpomalilo.

Riskantní dluhová hra

Dluhem hnaná spotřeba je však riskantní hra. Pokud totiž zpomalí přítok nového kapitálu, ceny nemovitostí zejména v menších městech pravděpodobně začnou klesat. To by mohlo vést k bankrotům developerů, menších bank i některých samospráv.

„To bude začátek krize. Do jaké míry tento problém naroste zatím není jasné. Pro Čínu to ale budou těžké časy,“ uvedl pro Guardian Paul Collier, profesor ekonomie na Oxfordské univerzitě.

(ska)

Další z kategorie Články