Číňané zachraňují peníze, jak se dá
Proti ztrátě peněz fungují v první řadě klasické způsoby jako je koupě zahraniční nemovitosti, podniku nebo splácení dluhu vlastněného v dolarech. Takové cesty jsou legální.
V Číně platí pro transfer peněz stále limit 50 000 amerických dolarů na hlavu a na rok. Pokud jste Číňan, zavazuje vás také limit 50 000 renminbi, které si smíte proměnit do cizí měny za rok, informoval čínský portál Echinacities.
Pokud tedy čínský občan potřebuje Č propašovat větší sumu peněz ze země, vyplatí se poprosit přítele nebo rodinu.
Reportér NY Times vedl rozhovor se ženou, která se rozhodla vyvést ze státu celé své jmění. Svá renminbi si proměnila na sedm milionů dolarů a poté pomocí sítě 140 příbuzných, přátel i známých nechala každého vynést ze země povolených 50 000 dolarů.
Této pochybné pololegální praktice „pašování peněz“ se říká smurfing, neboli česky „šmoulování“, podle modře zbarvených postaviček z animovaného seriálu. Podle Investopedie se jedná o „rozdělení větší transakce na menší částky, aby byla zajištěna legálnost transakce.“ Jen pomocí této metody byl za loňský rok vyšmouleno ze země jeden bilion dolarů, ať už skrze firmy, či jednotlivce.
Foto: Shutterstock
Krom toho existují cesty zcela ilegální. Čínské celní úřady kupříkladu zadržely ženu, která se snažila opustit pevninu, přičemž na hrudi i stehnech měla skrytě připevněné svazky bankovek; peníze byly dokonce i v botách. Dohromady se u ní našlo čtvrt milionu dolarů.
Jak se čínská vláda brání odlivu kapitálu
Čínská vláda se samozřejmě masovému odlivu peněz snaží zamezit všemi prostředky. Odliv kapitálu by dokázal podkopat důvěru, destabilizovat měnu a nahlodat bankovní systém, který se potýká s již deset let trvající půjčkovou bublinou, soudí deník Financial Times.
Vláda si například došlápla na občany a omezila jim možnost platit kartou za životní pojištění uzavřená v zahraničí. Tyto a jim podobné limity vedou lidi k domněnce, že Čína upouští od dlouhodobých reforem, které měly v následujících desíti letech držet ekonomiku v chodu. Avšak globální otřesy trhu mohou mít zhoubný vliv i na krátkodobý ekonomický výhled.
Čínská ekonomika na takové problémy není zvyklá, ekonomický roční růst dřív dlouhodobě dosahoval desítek procent a peníze se dařilo držet uvnitř ekonomiky. Číňané se však snažili otevřít ekonomiku světu z toho důvodu odbourávali limity. Teď se kvůli zpomalení růstu peníze začaly z Číny odlévat ven, a proto se vláda snaží znovu utáhnout kohoutky.
Shaun Rein, zakladatel společnosti na průzkum trhu China Market Research Group, přiznává tristní pravdu: „Ani jednotlivci, ani firmy již jüany, potažmo, renminbi nechtějí.“ Podle Shauna již čínská měna není sázkou na jistotu, tudíž se jí firmy i jednotlivci zbavují.
V srpnu 2015 došlo k prudké a nečekané devalvaci renminbi o čtyři procenta, když Čína učinila další krok směrem k tržní ekonomice a na pomoc exportu. Avšak ruku v ruce s tím přišel i prudký pád akcií. Další devalvace renminbi byly pozvolnější. Během prosince a na počátku ledna renminbi postupně spadlo o 2,8 procenta. Přesto investoři ztratili v čínskou ekonomiku důvěru a došlo k výprodeji akcií.
Čínská centrální banka se snažila trendu poklesu čelit, skupovala velké objemy renminbi a prodávala dolary. Díky tomu se její měnové rezervy zmenšily za prosinec a leden o 207 miliard dolarů. Současná hladina je na 3,23 bilionu dolarů, zatímco před rokem a půl činila 4 biliony, viz graf. A tím martyrium pro renminbi nekončí.
Renminbi i nadále trpí
Vláda koná všemožné kroky proti odlivu kapitálu, čímž však dále zhoršuje atraktivitu měny.
Snižování úrokových sazeb, aby se nastartovala ekonomika, vede lidi k již zmíněnému vyvádění peněz ze státu. Jak napsal Financial Times, již pátý měsíc v řadě klesají také korporátní zisky, jelikož četné výrobní kapacity leží ladem.
Podle Ronalda Wana, hongkongského správce fondů, se skepse mezi lidmi stává normou.“Všechny společnosti, s nimiž mám kontakty, se snaží vyvést peníze pryč ze země,“ řekl.
Za této situace mnoho bank i analytiků očekává s příchodem jara další ostrou devalvaci. Tu však čínská vláda popírá. Státem vydávaný deník „People’s Daily“ kritizoval George Sorose, multimiliardáře známého jako „muž, jen přelstil britskou centrální banku,“ za veřejnou sázku proti čínské měně“, uvedla síť CNN.
„Jakmile vládní média zaútočila na Sorose, bylo jasné, že jim jde o jediné – aby na Číně a na renminbi Soros a jemu podobní manažeři hedgeových fondů moc nezbohatli.“ To pro NY Times řekl Weijian Shan, šéf hongkongské společnosti PAG pro privátní cenné papíry.
Čína – jeden krok vpřed, jeden krok vzad
Čína je dnes tedy zemí, která kromě kroků vpřed dělá i kroky vzad. Pojistníci dostali před dvěma roky možnost investovat 15 procent svých aktiv v zámoří; dříve to bylo pouhých 1,5 procenta. Bohužel z obavy o poškození měny se některé limity zase vrací.
Například státní společnost pro platbu kartami, UnionPay International, nedávno ohlásila, že bude znovu vyžadovat starý, ale opomíjený limit pouhých 5000 dolarů za kartu a rok.
Není divu, že se Číňané, kteří tuší brzkou další devalvaci měny, snaží před státem zachránit své úspory. Uvědomil jsem si, že jsem Číňan. Centrální banka ČNB mi sahá na úspory.
A co si mám jako obyčejný Čech počít? Nakoupit dolary, nebo snad šmoulovat peníze ven z Čech?
ZDROJE: NY Times, Echinacities.com, Investopedia, Financial Times, TradingEconomics, CNN
Autor:: Daniel Hron
