Čtenáře nepřekvapí novinová zpráva, že čínská centrální banka dnes po sérii nepříznivých zpráv z ekonomiky devalvovala oficiální kurz jüanu o téměř dvě procenta. Byla to největší změna oficiálního kurzu za desetiletí od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar. Kurz měny na místním devizovém trhu v reakci na to klesl vůči dolaru o 1,3 procenta na nejnižší úroveň za tři roky. ČTK/AP Andy Wong
Banka snížila jednoletou zápůjční sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,35 procenta, jednoletou depozitní sazbu rovněž o čtvrt bodu na 1,50 procenta. Povinný podíl peněz, které musejí komerční banky držet na účtu u centrální banky, se sníží o půl procentního bodu na 17,5 procenta. Ke snížení rezerv, které komerčním bankám uvolňuje více peněz na úvěry, přikročila centrální banka v tomto roce počtvrté.
„Centrální banka dodala ekonomice další dávku stimulace,“ uvedli podle agentury Reuters analytici společnosti Capital Economics. Podle nich přistoupí banka k dalším takovým krokům do konce roku ještě jednou a pak znovu počátkem příštího roku. „Stále čekáme na jasný důkaz ekonomického obratu,“ uvedl Mark Williams z Capital Economics. „Předpokládáme ale, že s další chystanou stimulací ekonomika brzy zesílí,“ dodal.
Čína letos uvolňuje měnovou politiku nejrazantnějším tempem od globální krize na konci minulého desetiletí. Peking chce podpořit ekonomiku, kterou nyní trápí slabá poptávka a přebytek výrobních kapacit.
Zhruba v době, kdy centrální banka oznámila nové kroky, premiér Li Kche-čchiang ve státním rozhlase uvedl, že Čína bude nadále „rozumným způsobem“ využívat snižování sazeb a minimálních rezerv k podpoře ekonomiky, která teď zpomaluje. Vyjádření nejvyšších vládních činitelů k měnové politice jsou přitom neobvyklá a zesilují očekávání, že Peking bude v těchto krocích pokračovat.
Čínská ekonomika loni vzrostla o 7,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za posledních 24 let. V letošním třetím čtvrtletí její výkon dál slábl a hrubý domácí produkt se v meziročním srovnání zvýšil o 6,9 procenta po růstu o sedm procent v předešlém kvartálu. Podle analytiků není jasné, zda se podaří splnit letošní vládní cíl dosáhnout v tomto roce sedmiprocentního růstu.
Čínští vůdci začali v minulých letech sledovat strategii nasměrování ekonomiky k pomalejšímu, ale udržitelnějšímu růstu. Namísto jednostranného zaměření na vývoz a investice usiluje Peking o větší důraz na domácí spotřebu a sektor služeb. Výraznější oslabování ekonomického růstu by ale podle některých názorů mohlo v nejlidnatější zemi světa vyvolat sociální napětí.
