Plán počítá s tím, že dopady na horníky ulehčí dotace. Ty ale zároveň budou těžkým břemenem pro státní rozpočet a mohly by být v rozporu s předpisy Evropské unie pro dotace útlumových odvětví. Dohodu musí schválit Evropská komise, závěrečný podpis se čeká v květnu.
Těžba uhlí zažívá útlum ve velké části světa. Lidem se nelíbí její dopady na životní prostředí a alternativy obnovitelných energií v poslední době zlevňují. Polsko stále pokrývá spotřebu elektřiny ze 70 procent spalováním uhlí, ale obyvatelstvo už se nechce dál smiřovat s téměř nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě. Polsko vlastní vytěžené uhlí navíc už ani všechno nevyužije, protože ho levněji dováží z Ruska a z dalších zemí.
Podle mnohých analytiků je schválený časový horizont konce uhlí v Polsku příliš dlouhý.„Nebude možné udržet těžbu černého uhlí tak dlouho,“ citovala AP Martu Anczewskou, která se v environmentální organizací WWF ve Varšavě zabývá energetikou.„Plán se změní kvůli ekonomickým a klimatickým podmínkám,“ dodala Anczewská.
Horníci podle dohody budou mít právo být přeloženi z uzavřených dolů do ještě fungujících, nebo získají nárok na předčasný důchod ve výši 80 procent své mzdy. Ti, kteří se rozhodnou hornictví opustit, budou mít nárok na odstupné ve výši 120.000 zlotých (asi 685.000 Kč). Dohoda počítá i s investicí přes 16 miliard zlotých (téměř 90 miliard Kč) do čistější těžební technologie.
V České republice uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Vládu termín odklonu od uhlí ale rozděluje. Pro dřívější odklon v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii. Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a rok 2033 navrhuje i ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Na výrobě elektřiny v ČR mělo předloni ze 40 procent podíl hnědé uhlí následované jadernými elektrárnami s podílem zhruba 35 procent.
(ČTK)
