Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,25 procenta

Polská centrální banka (NBP) kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.

Polská inflace v prosinci meziročně nejspíš vzroste o více než osm procent, což je daleko nad cílem NBP, tedy 2,5 procenta plus nebo minus jeden procentní bod. Foto: iStock

Představitelé banky na tiskové konferenci naznačili, že letos může ještě následovat další zvyšování sazeb. „Rozhodnutí Rady v nadcházejících měsících budou i nadále zaměřena na snížení inflace na úroveň odpovídající inflačnímu cíli NBP ve střednědobém horizontu,“ uvedla bankovní Rada pro měnovou politiku (MPC).

Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let. Polská inflace v prosinci meziročně nejspíš vzroste o více než osm procent, což je daleko nad cílem NBP, tedy 2,5 procenta plus nebo minus jeden procentní bod.

Polský index spotřebitelských cen byl v listopadu podle údajů statistického úřadu na 7,8 procenta. Podle guvernéra Adama Glapińského centrální banka nyní očekává, že v červnu dosáhne vrcholu 8,3 procenta.

„Tato významná odchylka inflace od 2,5procentního cíle centrální banky, i když je způsobena faktory mimo kontrolu MPC, přiměje centrální banku, aby v nadcházejících měsících pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb,“ citovala agentura Reuters analytika Liama Peache ze společnosti Capital Economics. Skupina analytiků oslovených agenturou Reuters očekává, že hlavní sazba do konci roku 2022 vzroste na 3,5 procenta.

Stejně jako ostatní země střední a východní Evropy se i Polsko potýká s nedostatkem pracovních sil a s rychle rostoucími mzdami v kombinaci s globálními faktory, jako je narušení dodavatelského řetězce a rostoucí náklady na energii. To způsobuje, že tyto státy mají jednu z nejvyšších měr inflace na evropském kontinentu.

Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin kurz zlotého již plně absorboval zvýšení sazeb, protože rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním. Velká reakce podle něj proto nepřišla a zlotý se bezprostředně po zasedání obchodoval za cenu 4,57 PLN za euro a 5,40 Kč za PLN.

Volf připomíná, že NBP je ve stejné situaci jako centrální bankéři ostatních zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). V případě Česka i Maďarska je postup centrálních bank stejný – zvedání sazeb. Podle analytika tak banky činí bez ohledu na fakt, že inflace je z velké části dovezená, a bez ohledu na to, že zdražení úvěrů a hypoték může podkopnout nohy křehkému ekonomickému růstu. Neustálé prudké utahování měnových podmínek povede podle analytika Citfin ke zdražení hypoték, omezení dostupnosti spotřebitelských úvěrů i půjček firmám na investice.

Česká národní banka v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Maďarská centrální banka se loni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Svou základní úrokovou sazbu od té doby zvýšila celkem o 1,8 procentního bodu na sedmileté maximum 2,4 procenta.

(ČTK)