Rusko – Země zaznamenala v 90. letech uplynulého století prudký vzestup inflace, která dosahovala v počáteční fázi tržní reformy více než 1000 procent. Od prvního ledna 1998 byly z inflací těžce postiženého rublu škrtnuty tři nuly. Centrální banka vydala 14 miliard nových rublů (2,32 miliardy USD) a stáhla kolem 22 miliard rublů ve starých bankovkách. Nový rubl měl hodnotu 1000 starých rublů a v Rusku byly také opět zavedeny kopějkové mince, které byly v důsledku inflace zcela zrušeny.
Bulharsko – V únoru 1999 bulharský parlament schválil zákon o měnové reformě, na jehož základě byl od července zaveden nový leva, který se rovnal 1000 starých. Operace, kterou se leva dostalo na nominální úroveň německé marky, měla usnadnit platební styk, zkomplikovaný po hyperinflaci z let 1996-97.
Zimbabwe – Země, dříve označovaná za obilnici Afriky, se za vlády bývalého prezidenta Roberta Mugabeho (prezidentem byl v letech 1987 až 2017) dostala do těžké hospodářské krize, kterou mimo jiné zapříčinila konfiskace tisíců farem patřících bělošským Zimbabwanům na přelomu tisíciletí. Oficiální inflace byla v červenci 2008 na 231 milionech procent a země nakonec kvůli hyperinflaci revalvovalo měnu. Její centrální banka v únoru 2009 škrtla svému dolaru 12 nul, aby se země vyhnula ekonomickému kolapsu. Zimbabwe nakonec svoji měnu opustilo a využívá ty zahraniční, hlavně americký dolar.
Bělorusko – Bělorusko vstoupilo do roku 2000 škrtnutím tří nul své národní měny. Autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka občanům slíbil, že bude prosazovat přísnější měnovou a rozpočtovou politiku, vláda však poté sáhla ke snížení hodnoty bankovek ještě několikrát a v roce 2016 na bankovkách zmizely čtyři nuly, což bylo nejvíce. Nově bylo vydáno sedm druhů bankovek v hodnotě od pěti do 500 rublů. Do té doby byla například v oběhu i bankovka v hodnotě 200.000 rublů.
Venezuela – Venezuela zahajuje měnovou reformu, v jejímž rámci škrtne u domácí měny bolívaru pět nul. Reaguje tak na inflaci, která se letos odhaduje na milion procent. Venezuela se potýká od roku 2014 s hospodářskou krizí, kvůli které miliony Venezuelanů trpí nedostatkem potravin a léků. Zemi trápí hyperinflace a kritici obviňují ze současného stavu neschopnost vlády a korupci. Prezident Nicolás Maduro tvrdí, že důvodem je nepřátelství západních zemí vůči němu a pokles cen ropy, což uznávají i někteří ekonomové. Venezuela je zakládajícím členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a disponuje největšímu zásobami této suroviny.
(ČTK)
