Starý řád se podle ní vyznačoval nízkými úrokovými sazbami a nízkou inflací. Ten ale nyní ustupuje řádu, v němž může být každá země snadněji a častěji „vyvedena z kurzu“. Všechny největší ekonomiky světa – Evropa, Čína a USA – nyní zpomalují, což tlumí poptávku po vývozu z rozvíjejících se a rozvojových zemí, které už tvrdě zasáhly vysoké ceny potravin a energií.
Georgievová dodala, že kromě zhoršení výhledu růstu na příští rok ponechá prognózu růstu na rok letošní beze změny na současných 3,2 procenta. Konkrétní hodnotu očekávaného růstu na příští rok neuvedla, ale bude to už čtvrtá revize směrem dolů v letošním roce.
Válka na Ukrajině a globální ekonomická rizika budou příští týden dominovat výročnímu zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu, na kterém se setkají ministři financí a centrální bankéři celého světa. Měnový fond podle Georgievové odhaduje, že země představující asi třetinu světové ekonomiky zaznamenají letos nebo příští rok nejméně dvě čtvrtletí ekonomického poklesu po sobě, tedy že sklouznou do recese. I v případě kladného růstu však pokles reálných příjmů a růst cen způsobí, že situace v těchto zemích bude podobná recesi.
Celkově MMF očekává, že globální produkce se do roku 2026 sníží o čtyři biliony USD (téměř 100 bilionů Kč). To je zhruba velikost německé ekonomiky a znamená to obrovské zhoršení, dodala šéfka MMF. Nejistota pak zůstává vysoká a je možné, že se objeví další ekonomické otřesy.
Vysoká je stále inflace a centrální banky by měly nadále rozhodně reagovat, i když ekonomika zpomaluje, domnívá se Georgievová. Fiskální opatření přijatá v reakci na vysoké ceny energií by pak měla být cílená a dočasná.
(ČTK)
