Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko

Vybrané údaje o evropské měně euro a o eurozóně, jejímž 20. členem se 1. ledna 2023 stane Chorvatsko. Evropská měnová unie má 19 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (obě leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá 341 milionů občanů EU.

Chorvatsko

20. členem eurozóny se 1. ledna 2023 stane Chorvatsko. Foto: iStock

– Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

– EMU teď má 19 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (obě leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá 341 milionů občanů EU.

– Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.

– Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat.

– Pro vstup do eurozóny musejí země EU splnit takzvaná konvergenční kritéria: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měna země v mechanismu ERM-2, veřejný dluh maximálně 60 procent HDP, dlouhodobě udržitelná cenová stabilita a průměrná míra inflace měřená v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států s nejlepšími výsledky, nebo konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.

– Do mechanismu směnných kurzů ERM-2 byly v roce 2020 přijaty Bulharsko a Chorvatsko. Státy Evropské unie již jednomyslně podpořily zavedení eura v Chorvatsku, které splnilo všechna kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu. Zavedení eura v Chorvatsku schválil červnu summit EU, země se tak od ledna 2023 stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdii používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí na prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU. Vedle Dánska bude od ledna bez eura už jen Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.

– Bulharsko plánuje zavedení jednotné měny od ledna 2024. Rumunsko, které hlasitě deklarovalo touhu připojit se k eurozómě, loni v prosinci oznámilo, že odkládá termín na rok 2028 až 2029. Zejména proto, že navzdory svým ambicím stále není schopno splnit konvergenční kritéria.

– Pravidla stanovená paktem stability většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti, jak se sankcím vyhnout. I samotné vyměření pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla pokuta vyměřena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit – přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt).

– Fiskální pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012; týž rok 2. března ho podepsalo 25 zemí EU, vyjma Británie, České republiky a Chorvatska, které tehdy ještě nebylo členem EU. V platnost vstoupil 1. ledna 2013. Česká vláda schválila přistoupení země k fiskálnímu paktu EU až 24. března 2014. Nejde o smlouvu, ale jen o mezivládní dohodu platnou pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, které ji budou muset dodržovat až s přijetím eura.

– Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, které se přitom do eurozóny dostalo za pomoci zfalšovaných statistik. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Jako poslední opustilo záchranný program loni v srpnu Řecko.

– Kvůli finanční krizi zřídila EU několik překlenovacích fondů, například Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM). EFSF měl pomáhat chránit členy eurozóny před finanční nestabilitou, zejména před dluhovou krizí v eurozóně, a to tak, že zemím s problémy poskytoval finanční výpomoc. V roce 2012 jej nahradil ESM. Ten je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů.

– Od ledna 2018 je stálým předsedou schůzek ministrů financů EMU, tzv. panem euro, irský politik Paschal Donohoe. V letech 2018 až 2020 byl předsedou Portugalec Mário Centeno, před ním tuto funkci zastával od ledna 2013 Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Před rokem 2005 řídil schůzky ministrů financí EMU vždy ministr financí té země, která právě předsedala EU.

(ČTK)