Zlato (oz) / USD
1 915,86
0,43 %
Jistota ve vlastních rukou
0

EU zavádí nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami, zbytek světa zatím zaostává

Výběr informací o kryptoměnách a jejich regulaci (státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy).

kryptoměny
Podle serveru CoinMarketCap je nyní na světě na 23 000 druhů kryptoměn s celkovou tržní kapitalizací přes 1,1 trilionu dolarů. Foto: iStock

– Kryptoměny, což jsou digitální či elektronické peníze, vznikaly původně jako programátorský teoretický koncept decentralizované nepadělatelné a neovlivnitelné měny, oddělené od konkrétního subjektu. To znamená, že jsou nezávislé na centrálních autoritách, které by řídily například množství peněz v oběhu. Jsou navrženy tak, aby nikdo – ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády – nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

– Aktuálně existují tisíce kryptoměn, jejich počet neustále stoupá. Podle serveru CoinMarketCap je nyní na světě na 23 000 druhů kryptoměn s celkovou tržní kapitalizací přes 1,1 trilionu dolarů. Kryptoměny plní rozličné úkoly a slouží různému praktickému použití. První a nejznámější vlastností kryptoměn byla schopnost anonymně převádět peněžní prostředky kamkoliv po světě v řádu desítek vteřin za relativně nízké poplatky. Podle České národní banky nenaplňují kryptoměny klasické charakteristiky měn a spíše jde o komodity.

– Nejstarší a nejpoužívanější kryptoměnou je bitcoin, který má zkratku BTC a jehož systém vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Poprvé se objevil v lednu 2009. Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidé, kteří takto bitcoiny získávají, se nazývají těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu.

– Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Podle zprávy Cambridgeské univerzity z února 2021 například těžba bitcoinů spotřebuje za rok zhruba dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi 30 největších spotřebitelů elektrické energie.

– Ceny kryptoměn výrazně kolísají. Například nejznámější bitcoin se koncem roku 2021 dostal k 69 000 dolarům (téměř 1,5 milionu Kč) za kus, ale do roka byl pod 16 000 dolary. V současné době se jeho cena pohybuje kolem 26 000 dolarů (přes 563 000 Kč).

– Trh s kryptoměnami se v poslední době potýká s řadou problémů, například s nízkou likviditou nebo s regulačními zásahy ve Spojených státech. V minulém roce vyhlásilo bankrot několik společností z kryptoměnového sektoru. Hlavní příčinou byl pokles cen aktiv, obnovení kontrol ze strany regulačních orgánů a v případě kdysi význačné burzy FTX také obvinění z trestného činu.

– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Čína a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve daly najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Kvůli anonymitě jsou nejen bitcoiny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.

– Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci.

– Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost. Podle dřívějšího vyjádření expertů tak bude letošní rok v oblasti kryptoměn v Evropě stěžejním. Například podle investičního analytika Wood&Company Tomáše Kacerovského se očekává další rozkolísaný rok a není vyloučeno, že série bankrotů subjektů, které na tomto trhu operují, bude ještě nějakou dobu pokračovat.

– Americké regulační úřady a orgány činné v trestním řízení letos rázně zakročily proti kryptoměnovým společnostem a zaměřily se na nelegální nabídky a nedodržování pravidel, která mají zabránit nezákonné činnosti. V březnu americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) pohrozila společnosti Coinbase žalobou kvůli některým produktům. Na odvětví kryptoměn se zaměřuje také americká komise pro obchodování s deriváty CFTC.

– Britské ministerstvo financí v únoru stanovilo první soubor pravidel pro regulaci kryptoměn a jeho finanční dohled v březnu vyzval k zavedení přísných pravidel, aby se toto odvětví očistilo.

– Po jednotné globální regulaci volají i samotné firmy z odvětví kryptoměn, které jsou v mnoha oblastech světa z velké části neregulované. Například podle Evy Gustavssonové z kryptoměnové společnosti Copper budou pravidla EU vzhledem k absenci jiných právních rámců nevyhnutelně sloužit jako mezinárodní normy, dokud nebude shoda na globálním standardu.

– Kryptoměny jsou také jedním z hlavních cílů podvodů v oblasti kyberkriminality. Podvodů s kryptoměnami loni v celém světě výrazně ubylo a objem ukradených prostředků podle společnosti Chainalysis klesl o 46 procent na 5,9 miliardy USD (téměř 130 miliard Kč), protože výnosnost těchto podvodů se v době nízkých cen kryptoměn zhoršuje. V České republice řeší policie v průměru několik případů podvodných investic do kryptoměn týdně. Češi loni utratili za kryptoměny přes 3,5 miliardy korun, což je o čtvrtinu méně než v předchozím roce a podle aktuálních dat je v Česku asi 400 000 držitelů kryptoměn. Studie uvádí, že tento počet může v horizontu deseti let narůst skoro na osminásobek.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika