Holzmann poukázal na inflační rizika spojená s geopolitickým napětím, například konfliktem na Blízkém východě. Jemenští povstalci Húsíové v poslední době útočí na nákladní lodě v Rudém moři, což zvyšuje náklady na dopravu zboží.
„Geopolitické hrozby se zvýšily, protože to, co jsme dosud viděli ze strany Húsíů, není podle mého názoru konec. Může to být předehra k něčemu mnohem širšímu, co bude mít dopad na Suezský průplav a co zvýší ceny,“ řekl Holzmann ve švýcarském horském letovisku Davos, kde se účastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Na snížení sazeb v roce 2024 bychom se neměli vůbec spoléhat,“ dodal.
ECB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Zopakovala také, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí. Centrální banka předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už výrazně klesla a přiblížila se k dvouprocentnímu cíli ECB. V prosinci nicméně podle rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta.
Holzmann v rozhovoru v televizi CNBC uvedl, že je nyní předčasné hovořit o snižování úroků. „Všechno, co jsme v posledních týdnech viděli, ukazuje opačným směrem, takže bych mohl i předpokládat, že letos k žádnému snížení nedojde,“ dodal. Varoval také, že lidé vyzývající k tomu, aby ECB úroky snížila už v dubnu, budou hluboce zklamáni.
(ČTK)
