Cílem je dohodnout s řeckou stranou dodatečný soubor reforem v oblasti jako je daňový či penzijní systém nebo trh práce. Jeroen Dijsselbloem přitom zdůraznil, že důraz by měl být kladen spíše na hloubku změn než na úsporná opatření jako taková.
„Zatím není politická dohoda (na ukončení prověrky), na to je příliš brzy. Ale je dobrý krok, že instituce našly dostatečnou důvěru a dohodu na návratu do Atén,“ poznamenal šéf jednání ministrů financí zemí platících eurem. Nalezení technické dohody ale podle něj nebude jednoduché. „Chceme se k tomu na politické rovině vrátit co nejdříve,“ řekl.
Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Pierra Moscoviciho je potřeba ještě mnohé udělat. „Musíme překlenout neshody ohledně fiskálního výhledu a dohodnout všechny detaily balíku reforem,“ řekl.
Špatné téma do voleb
Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož účast v programu si přejí evropští věřitelé, totiž dál pokládá evropské předpovědi vývoje řecké ekonomiky za příliš optimistické a žádá větší úpravy zadlužení Řecka. Do toho se ale EU příliš nechce, neboť – jak připomněl například slovenský ministr financí Peter Kažimír – Řecko v zemích eurozóny není dobrým tématem v předvolebním boji.
Dokončení už nyní zpožděné revize je třeba k tomu, aby Řecko mohlo v rámci programu získat další peníze v rámci nynějšího třetího záchranného programu. V něm Řecko může do roku 2018 získat až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu Kč) výměnou za rozsáhlé reformy.
Podle Dijsselbloema Atény teď nemají s likviditou žádné problémy, větší splátka zemi čeká až v létě. Přesto je prý zájem na rychlém postupu tak, aby nebyla ohrožena důvěra v zotavení řecké ekonomiky. Řecko shodou okolností včera Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) splatilo dvě miliardy eur (54 miliard Kč) souvisejících s rekapitalizací bank z roku 2015.
Ministři financí eurozóny, kteří tvoří správní radu ESM, včera také na dalších pět let ve funkci potvrdili dosavadního šéfa fondu Klause Reglinga.
(ČTK)
