Zlato (oz) / USD
2 332,86
0,65 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Cena energetického uhlí již letos vzrostla o 106 procent

Cena energetického uhlí v australském přístavu Newcastle, která je referenční hodnotou pro rozsáhlý asijský trh, od počátku letošního roku vyskočila o 106 procent na více než 166 USD (3600 Kč) za tunu, uvedl zpravodajský server CNBC s odvoláním na zprávu společnosti Argus, která se zabývá cenami komodit.

Růst poptávky po elektřině, problémy s infrastrukturou a prudké zvýšení globálních cen plynu způsobily v letošním roce mimořádně vysoký nárůst ceny nejméně oblíbené komodity na světě – energetického uhlí. Foto: iStock

Týdenní index NEWC ceny uhlí v Newcastlu byl ještě na počátku září na 46,18 USD. Nyní se blíží rekordnímu maximu z července 2008, které činí 195,2 USD. Jeho jihoafrický ekvivalent, index Richars Bay, minulý týden skončil na ceně 137,06 USD za tunu a od počátku roku zpevnil o 55 procent. Cena ropy Brent pro srovnání od počátku letošního roku stoupla o 33 procent.

Růst cen energetického uhlí, které se používá pro výrobu elektřiny, vyvolává otázky ohledně energetické transformace. Uhlí je z hlediska emisí fosilním palivem produkujícím nejvíce oxidu uhličitého a z toho důvodu se stalo nejdůležitějším cílem nahradit ho obnovitelnými zdroji. Mnoho politiků i ředitelů firem přes sliby, že sníží škodlivé emise skleníkových plynů, stále spoléhá na fosilní paliva, aby udrželi krok s rostoucí poptávkou po elektřině.

Generální tajemník OSN António Guterres po nedávno zveřejněné zprávě o změnách klimatu uvedl, že je potřeba ukončit využívání uhlí a fosilních paliv dříve, než zničí planetu. Již začátkem roku Guterres vyzval všechny vlády, místní samosprávy a soukromé firmy, aby „ukončily smrtelnou závislost na uhlí“ a zrušily všechny budoucí globální projekty. Postupné vyřazování uhlí z výroby elektřiny je podle něj nejdůležitějším krokem k dosažení cíle Pařížské dohody, kterým je omezit globálního oteplování do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Ředitelka oddělení přírodních zdrojů v agentuře Fitch Ratings Yulia Buchnevová CNBC řekla, že energetické uhlí zůstává důležitým světovým energetickým zdrojem a na celosvětové výrobě elektřiny se stále podílí více než 35 procenty.

„Očekáváme, že podíl uhlí na produkci elektřiny bude klesat kvůli programu energetické transformace, nicméně to bude mít spíše dlouhodobý dopad na trh. Ve střednědobém výhledu se očekává zvýšení poptávky po uhlí z rozvíjejících se zemí, které mají méně přísnější ekologické programy, zejména z Indie, Pákistánu a Vietnamu, kde výrobě elektřiny dominují uhelné elektrárny,“ uvedla Buchnevová. Upozornila, že vzhledem k tomu, že USA a EU se na celosvětové poptávce po uhlí podílejí jen deseti procenty, bude mít očekávaný pokles spotřeby v těchto regionech na globální trh pouze omezený dopad.

Na otázku, zda se domnívá, že ceny energetického uhlí mohou v příštích měsících dále růst, uvedla, že současné vysoké ceny se odchýlily od nákladů, a proto nejsou udržitelné. Očekává tak, že se ve zbývající části roku normalizují. Podle Fitch Ratings by cena vysoce energetického australského uhlí měla klesnout k 81 USD.

Analytici zaměřující se na energetický trh upozorňují na celou řadu důvodů, které způsobily vysoký růst ceny energetického uhlí. Jsou mezi nimi oživení poptávky po elektřině v Číně, neformální zákaz Pekingu dovážet uhlí z Austrálie, přerušení těžby v Austrálii, Jihoafrické republice a Kolumbii a růst globálních cen plynu.

Analytici firmy Argus uvedli, že v Evropě zapůsobily nezvykle nízké zásoby zemního plynu, nízký dovoz zkapalněného zemního plynu a nízký dovoz plynovodem z Ruska. Současně se ceny plynu zvýšily mnohem více než uhlí, což mělo za následek větší zájem vyrábět elektřinu raději za pomoci uhlí než zemního plynu.

„Je to odpověď na nízké zásoby plynu v USA i v Evropě po sezoně vysoké poptávky tažené extrémními vedry a ekonomickou aktivitou,“ řekl CNBC vedoucí oddělení výzkumu komodit Saxo Bank Ole Hansen. „Celkově lze říci, že po uhlí je poptávka navzdory vyššímu důrazu na změny klimatu,“ dodal. Podle něj je to však jednoduše jen kvůli nedostatečným dodávkám zemního plynu, který je jeho největším konkurentem.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika