„Bez urychlených politických opatření se ekonomická pozice Spojeného království a jeho postavení na světovém trhu bude nadále zhoršovat,“ uvedl hlavní autor studie profesor Jun Du.
Do zemí sedmadvacítky směřovalo o 1645 druhů britských výrobků méně. Studie nezohledňuje sektor služeb, který si po brexitu vedl lépe, než se očekávalo. Zvýšil se také vývoz tabáku, železničního a leteckého zboží.
Británie opustila EU na konci ledna 2020 a od roku 2021 už není členem celní unie a jednotného trhu EU. Dohoda o volném obchodu uzavřená na poslední chvíli vytvořila byrokratické překážky a další obchodní bariéry. EU přesto zůstává největším obchodním partnerem Británie.
Podle studie patří mezi nejvíce zasažená odvětví zemědělství, oděvní průmysl a produkce dřeva a papíru. Největší pokles vývozu zaznamenalo jedlé ovoce a ořechy, jejichž hodnota se snížila téměř o tři čtvrtiny. Naopak mírně vzrostla rozmanitost výrobků v tabákovém zboží, výrobě kolejových vozidel a v leteckém průmyslu.
„Negativní dopad obchodní dohody se v průběhu času prohlubuje, přičemž v roce 2023 se obchod projeví prudším poklesem než v předchozích letech,“ uvádí analýza. Zejména menší britští vývozci na obchod s EU rezignovali. Autoři studie navrhují, aby se politici pokusili o změny. Ty by podle nich měly zahrnovat reorganizaci dodavatelských řetězců a podporu podniků ve snaze přizpůsobit se obchodním překážkám.
Nová sociálnědemokratická vláda v Londýně chce zlepšit vztahy s EU. Premiér Keir Starmer je však striktně proti opětovnému vstupu do celní unie nebo zapojení do jednotného trhu, ačkoli se o tom před volbami diskutovalo. V lednu byla podle týdeníku Der Spiegel zveřejněna studie, podle níž brexit jen v roce 2023 stál britskou ekonomiku přibližně 140 miliard liber (4,2 bilionu Kč).
(ČTK)