Klíčovým faktorem byl podle manažera galerie Martina Jaroše posun od aukčního prodeje k soukromému. Objemy všech prodejů, které byly například veřejně draženy ve světových aukčních síních Sotheby´s a Cristie´s, klesly o 26 procent, resp. o 46 procent proti roku 2019, upozornil.„Nadšení kupujících v tuzemsku ale neochabovalo. Zatímco tradiční sběratelé směřovali svůj zájem k historickým kusům, vlna nových sběratelů přišpendlených v rámci lockdownů u obrazovek počítačů, se orientovala podle aktuálních trendů na sociálních sítích,“ dodal Jaroš.
Koronakrize se tak do investic do sběratelských předmětů promítla podle něho jen okrajově. Stejně jako u realit vnímají totiž investoři sběratelské předměty jako bezpečné aktivum a zároveň ochranu před inflační vlnou, kterou začínají vyhrožovat bankéři, upozornil Jaroš.
To potvrzuje i odborník na investiční víno Vít Bartošek, podle kterého se na trhu investičních vín koronakrize příliš nepodepsala.„Aby si víno získalo investiční atraktivitu, je potřeba mu dopřát čas minimálně deset let. I proto je investiční víno stabilní komoditou. Dlouhodobě si drží reálný roční výnos po odečtení nákladů na skladování a pojištění přes čtyři procenta,“ podotkl.
V posledním desetiletí zaznamenal trh uměleckých sběratelských předmětů nárůst o 71 procent, trh investičních vín vyrostl o 127 procent a v případě sběratelských veteránů o 193 procent.„Od začátku tisíciletí jsou dokonce prvotřídní sběratelské předměty z hlediska výkonnosti při nulové korelaci silnější než americký akciový index S&P 500, když se ročně ceny unikátních sběratelských předmětů zvyšují v průměru o 8,5 procenta,“ vysvětlil Jaroš.
Rostoucí poptávku po raritních a drahých vozech potvrzuje expert na veterány František Vahala. Podle něj se dostávají do popředí zájmu vozy, kterých bylo vyrobeno jen pár kusů nebo mají zajímavou historii. Právě v nich vidí investoři dobrou příležitost pro bezpečné uložení peněz.
S pozitivy je podle expertů ovšem potřeba uvést i případné nevýhody investování do sběratelských předmětů. Mezi ty patří především nižší likvidita. Proto je podle nich vhodné, aby tyto předměty hrály v portfoliu spíše doplňkovou roli diverzifikačního a ochranného nástroje s podílem pět až deset procent, u dynamičtějších investorů s delším investičním horizontem pak i nižší desítky procent.
(ČTK)
