Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Magazín
Nejrozšířenější digitální měna bitcoin zažívá vzestupy i pády

Základní údaje o kybernetické měně bitcoin, jejíž cena poprvé od roku 2020 klesla pod 20 000 dolarů (asi 470 000 Kč). Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

bitcoin

Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Foto: Pixabay

– Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve kterém v říjnu 2008 popsal technologii, na jejímž základě vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám a existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy však neposkytl a tak se o autorovi stále jen spekuluje. Jako první použil bitcoin k nákupu americký programátor Laszlo Hanyecz, který si v květnu 2010 za 10 000 bitcoinů koupil dvě pizzy v hodnotě zhruba 40 dolarů.

– Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidé, kteří takto bitcoiny získávají, se nazývají těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.

– Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140. Do loňského prosince bylo vytěženo 18,9 milionu bitcoinů, tedy asi 90 procent jejich celkového množství.

– Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i „netěžař“. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.

– Podle zprávy Cambridgeské univerzity z loňského února například těžba bitcoinů spotřebuje za rok zhruba dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi 30 největších spotřebitelů elektrické energie.

– Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. V loňském roce se jeho cena pohybovala jako na „houpačce“. Do začátku roku bitcoin vstoupil růstem na 30 000 USD, což bylo jeho dosavadní maximum. S několika výkyvy se v polovině března vyšplhal až nad 60 000 dolarů, v dubnu cena přesáhla 63 000 dolarů, v květnu jeho cena spadla kvůli výprodeji pod 40 000 dolarů, v červnu bitcoin a další kryptoměny prudce klesaly v reakci na rozhodnutí Číny rozšířit zátah na jejich těžaře do provincie S‘-čchuan. V září byl kurz bitcoinu asi 51 000 dolarů, v listopadu překonal hranici 68 000 dolarů. V lednu ale už zase klesl pod 41 000 dolarů, jeho těžbu ovlivnily nepokoje v Kazachstánu, a na konci ledna dokonce na 34 000 dolarů. Na konci března vystoupal na letošní maximum 48 000 dolarů, na začátku května ale už spadl pod 30 000 dolarů. Jeho cena pod 20 000 dolarů je nejnižší od roku 2020.

– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Čína a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Kvůli anonymitě jsou bitcoiny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.

– Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste). V první pětici nejoblíbenějších jsou podle serveru Coinmarketcap.com ještě ethereum, Cardano, Binance Coin a Tether.

– Na začátku loňského září se bitcoin jako v první zemi na světě stal oficiální měnou v Salvadoru, což kritizoval Mezinárodní měnový fond, podle kterého zavádění kryptoměn jako zákonných platidel představuje značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. V Salvadoru se kvůli zavedení bitcoinu jako zákonného platidla konaly demonstrace. Honduraská centrální banka odmítla za transakce s kryptoměnami ručit.

– Letos v dubnu přijala kryptoměny včetně bitcoinu za zákonné platidlo také zvláštní ekonomická zóna v Hondurasu. A na konci dubna povolila bitcoin jako oficiální platidlo Středoafrická republika.

(ČTK)