Macron prohlášení o omezování produkce skleníkových plynů učinil jen den poté, co Spojené státy oficiálně oznámily OSN, že zahájily proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. USA jsou první zemí, která od smlouvy odstupuje. Podle prezidenta Donalda Trumpa poškozuje dohoda schválená vládou jeho předchůdce Baracka Obamy americkou ekonomiku, zrušila by pracovní místa a stála by Američany biliony dolarů. Trump rovněž poukazuje na to, že USA by kvůli dohodě platily nespravedlivě vysokou cenu oproti dalším zemím, jakou jsou například Čína či Indie.
„Pokud chceme plnit pařížskou dohodu, budeme muset příští rok dále rozšířit své závazky ke snížení emisí a budeme muset potvrdit nové závazky pro období do roku 2030 a do roku 2050. Spolupráce mezi Čínou a Evropskou unií je v tomto ohledu rozhodující,“ uvedl Macron. Kromě obchodních smluv spolu mají francouzský a čínský prezident podepsat ve středu text obsahující pasáž o neodvolatelnosti pařížské dohody.
Snížit dopady klimatických změn
Hlavním cílem klimatické úmluvy je udržet zvyšování teploty ve srovnání s předindustriálním obdobím výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. To by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí produkci skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
„Potřebujeme, aby se Čína a její trh více otevřely,“ prohlásil rovněž při zahájení veletrhu Macron. Peking podle něj za poslední roky učinil řadu příznivých kroků včetně snížení dovozních cel, či reforem ve finančním sektoru. Macron však vyzval k upevnění a prohloubení těchto změn.
„Dveře Číny se budou stále více otevírat,“ odpověděl prezident Si svému protějšku. S odkazem na současnou obchodní válku mezi Pekingem a Washingtonem se naopak vymezil proti protekcionismu a jednostrannému postupu v obchodních vztazích.
České expozice na veletrhu
Na veletrhu jsou ve dvou expozicích také čeští podnikatelé. V první z nich se prezentuje třináct firem z automobilového a leteckého průmyslu, biotechnologií a nanotechnologií, optiky, laserů či strojírenství. Ve druhé expozici se návštěvníci veletrhu mohou seznámit se čtrnácti českými společnostmi z oblasti sklářství a designu.
Podle náměstkyně českého ministra průmyslu a obchodu Martiny Tauberové se český export do Číny v posledních pěti letech zvyšuje a loni zaznamenal meziroční nárůst sedm procent. Cílem české vlády je změnit negativní obchodní bilanci podporou pronikání menších a středních firem na čínský trh, a to i v méně rozvinutých regionech. Hlavní možnosti rozvoje exportu vidí vláda v oblasti leteckého, těžebního, důlního a energetického průmyslu.
(ČTK)
