Kubelková na jednání vyjádřila obavy, zda pokles domácích úrokových sazeb pod úroveň základních sazeb americké centrální banky Fed nepovede k výraznějšímu a delšímu oslabení kurzu koruny. Na druhou stranu přitom vnímala zesílení protiinflačního rizika v podobě možného zpomalení zahraniční i domácí poptávky. Zamrazilová připomněla význam kurzu koruny pro aktuální rozhodování. Při uvolnění měnové politiky v rozsahu výraznějším proti výhledu trhu hrozí podle ní riziko dalšího oslabování kurzu koruny, případně i jeho vyšší rozkolísanost.
Část jednání věnovala rada mzdovému vývoji. Podle Tomáše Holuba je významnou informací proti prognóze rychlejší růst mezd v tržních odvětvích pozorovaný v prvním čtvrtletí tohoto roku, protože by mohl přispívat k setrvačnosti cen služeb. Do budoucna je rizikem i vývoj platů ve veřejném sektoru.
Možný vyšší růst platů zaměstnanců státu má podle Kubelkové potenciál prosáknout do vývoje mezd v soukromém sektoru. Zamrazilová uvedla, že s růstem platů ve veřejném sektoru souvisí i obavy z celkového rozvolnění konsolidačního úsilí vlády, a to zejména v příštím roce. Také další členové bankovní rady, Jan Kubíček a Jan Procházka, spatřovali riziko uvolněnějšího působení fiskální politiky v příštím, tj. volebním roce.
Během jednání opakovaně zaznívalo, že další snížení úrokových sazeb nevytváří rizika pro finanční stabilitu. Nicméně situace na trhu nemovitostí je proinflačním rizikem, které je nutné do budoucna sledovat. Snížení úrokové sazby o 0,5 procentního bodu naopak pomůže nefinančním podnikům, které se financují v korunách. Zamrazilová a Procházka vyjádřili znepokojení nad razantním růstem nových úvěrů na spotřebu.
(ČTK)