Na druhé straně se ING rozplývá nad tím, že zlato letos i tak vzrostlo o víc než 20 %. A přidává svůj vlastní výzkum z něhož zlato vychází za posledních šest měsíců líp, než jakékoli jiné aktivum na světě včetně amerických technologických firem. Za hlavní faktory růstu označuje obchodní válku USA, geopolitická rizika a nákupy zlata centrálními bankami.
„Vzhledem k přetrvávající obchodní nejistotě by však mohl být pokles ceny zlata omezený. A pokud se obchodní jednání zvrtnou, cena se opět zvýší,“ konstatuje na svém webu ING. Podobně alibisticky posuzuje další klíčový faktor letošního roku – zlaté burzovní fondy (ETF).
„Od konce dubna ochlazují. Pokud by tyto odlivy pokračovaly, mohlo by to pro zlato vytvořit další nepříznivé podmínky,“ konstatuje analýza, která však jedním dechem dodává, že v prvním čtvrtletí roku došlo k prudkému oživení přílivu investic do ETF a bylo to nejsilnější čtvrtletí od roku 2022, pro růst ceny zlata klíčový.
Stejně tak ING hořekuje nad nákupem 244 tun zlata centrálními bankami v prvním čtvrtletí, což je meziročně míň, ale pořád to nevylučuje nákup přes 1 000 tun zlata jako v předešlých třech letech. Dvojnásobek toho, co banky nakupovaly dříve.
Úplně stejné argumenty, avšak ke zcela opačnému závěru, použil správce 92 miliard dolarů ve fondu Bridgewater Associates Ray Dalio, když oznámil nákup zlatých akcií ETF za 319 milionů dolarů.
„Centrální banky diverzifikují investice mimo dolar a chrání se před geopolitickými riziky a Trumpovými fiskálními triky. Zadlužení, peníze a ekonomika jsou jen jednou z pěti velkých sil, které přetvářejí svět. I ostatní – domácí politika, války, přírodní události a technologické inovace – svítí červeně nebo oranžově. Zlato v takovém scénáři v dohledné době z módy nevyjde.“
Nákup zlatých akcií ohlásil v dubnu i největší fond světa BlackRock s aktivy ve správě ve výši 11,58 bilionu dolarů, banky Goldman Sachs (má ve správě 3,1 bilionu dolarů) a UBS s aktivy 1,8 bilionu dolarů.
Rudolf Marek
