Zevrubná technická analýza WGC (nezisková organizace těžařů zlata) odhaluje, že zdroje poptávky po zlatě jsou mnohem rozmanitější, zatímco nabídka a vlastnictví kryptoměn silně koncentrované. Vysoký výnos kryptoměn znamená i významné riziko, nemluvě o tom, že vyvíjející se regulační rámce mohou hodnotu kryptoměn změnit.
„To jsou důvody, proč se zlato a kryptoměny zásadně liší. Nedávný vývoj proto neznamená, že by kryptoměny mohly zlato nahradit. Argument, že zlato a kryptoměny jsou si podobné, zřejmě vychází z vnímání jejich omezené nabídky a jejich role alternativy k běžným měnám. Toto srovnání je však zjednodušující a přehlíží zásadní rozdíly mezi zlatem a kryptoměnami – nejen z hlediska jejich tržní dynamiky, ale také z hlediska jejich výkonu a role, kterou hrají v portfoliích,“ uvedla WGC.
Dvojí povaha zlata
Zdroje poptávky po zlatě se velmi liší od zdrojů kryptoměn. Víc než 2000 let sloužilo zlato jako směnný prostředek a používalo se jako uchovávatel hodnoty. Vlastní ho proto jak institucionální, tak drobní investoři i centrální banky.
Bitcoin se vyvinul ze softwaru typu open-source až na začátku roku 2009. Bitcoin byl původně považován za prostředek ke zvýšení důvěry při transakcích po rozčarování z finanční krize v roce 2008. Měl snížit náklady a zprůhlednit transakce. Od té doby se na trh dostaly tisíce kryptoměn. I když se mohou v mnoha ohledech lišit, jsou obecně postaveny na typu databáze, která umožňuje zaznamenávat a distribuovat digitální informace, ale nikoli je upravovat.
V zprávě se výhradně o bitcoinech mluví kvůli srovnání z hlediska výkonu a dalších metrik, protože jde o kryptoměnu s největší tržní kapitalizací a nejdelšími dostupnými historickými daty.
Kromě rozdílu v 2000leté historii se zlato liší také tím, že je i spotřebním zbožím. Přes 34 % zlata se spotřebuje ve šperkařství a 7 % v průmyslu. V tomto ohledu je poptávka po kryptoměnách nulová. I když to jako argument vypadá směšně, jde o docela zásadní fakt.
Vysoce riskantní krypta
„I když počet držitelů bitcoinů za poslední rok vzrostl, vlastnictví je velmi koncentrované. Pouhá 2 % držitelů bitcoinů vlastní 95 % všech dostupných bitcoinů. Zcela opačně je to se zlatem. Americké ministerstvo financí je největším známým držitelem zlata, ale vlastní pouze 4 % všech zásob. Zhruba 21 % zlata vlastní velké množství investorů – individuálních i institucionálních,“ vychází z dat WGC.
To, že si účastníci trhu občas všimli chování „bezpečného útočiště“ v bitcoinech, protože se pohybovalo podobným způsobem jako tradiční zajišťovací nástroje, jako je např. zlato, není konzistentním trendem. Bitcoiny se prostě obchodují jako spekulativní aktivum. A platí u nich jako u všeho jiného: Čím vyšší výnos, tím vyšší riziko.
Například v březnu 2020 bitcoiny klesly o více než 40 % a celý měsíc skončily ztrátou 25 %. Bitcoin se choval spíš jako americké technologické akcie než zlato. Naproti tomu zlato v březnu ztratilo 8 % avšak na konci měsíce se vrátilo tam, kde začalo, a pokračovalo ve vzestupném trendu.
„Vlastnictví bitcoinů je pětkrát riskantnější než držení zlata. Bitcoin byl za poslední dva roky třikrát volatilnější než akciový index S&P 500 nebo kompozitní NASDAQ a více než čtyři a půlkrát volatilnější než zlato,“ vyplývá z výpočtů WGC.
(rek)
