I když druhé čtvrtletí je ohledně zhodnocení zlata s 5,7 procenty oproti prvnímu, kdy to bylo 19 procent, nevýrazné, meziročně zlato zůstalo nejvýnosnějším aktivem (+25,9 %), před akciemi rozvíjejících se trhů (15,5 %) a globálními akciemi (9,8 %). Ve zmíněním druhém čtvrtletí však zlato zaostalo nejen za uvedenými akciemi, ale i za americkým akciovým indexem S&P 500.
Významnou roli podle makroekonomické analýzy sehrál v ceně zlata americký dolar. Nadále výrazně oslaboval, přičemž index dolaru v posledním čtvrtletí klesl o 6,7 procenta, což zhruba odpovídá růstu ceny zlata (+5,7 %) a od začátku roku o 10,7 procenta, což byla víc než polovina z 19procentního růstu ceny zlata.
Invesco propad dolaru vysvětluje obavami, že obchodní cla by mohla mít na Ameriku negativní dopad, a mohla by způsobit zpomalení hospodářského růstu a vzestup inflace. „I když trh nyní očekává, že se USA vyhnou recesi, a data dokazují, že inflace skutečně klesá, světové instituce se od dolaru stejně odklánějí a volí jiné ráje včetně měn jako je euro, švýcarský frank nebo také zlato,“ uvádí Gold Report.
Experti Invesca samozřejmě nemohli přejít fakt, že zlato se stalo druhým největším rezervním aktivem drženým centrálními bankami na celém světě, když předběhlo euro a nyní je hned za americkým dolarem.
PSALI JSME: Nejen nákupy centrálních bank drží cenu zlata vysoko
Rudolf Marek
