Ačkoliv Fed ve svých projekcích počítá s jedním snížením sazeb letos a s jedním v příštím roce, tak šéf Fedu Jerome Powell varoval, že se to může změnit: „Odhad úrokových sazeb závisí na výkonu ekonomiky, takže pokud neuvidíme pokrok, neuvidíte ani snížení sazeb.“ Oznámil také, že reálnější prognózy budou možné, až budou zřejmé ekonomické dopady války na Blízkém východě.
Vyhlídka na setrvání vysokých úrokových sazeb při dnešní síle dolaru, jež snižuje investiční přitažlivost zlata, to není nic nového. Skutečnost, že výnosy z amerických vládních dluhopisů jsou na čas jisté, však finanční trhy zjevně uklidnila. Bude tedy zajímavé sledovat, jak dlouho budou investoři spekulovat na pokles ceny zlata, než zase zkusí něco vydělat na levných nákupech.
Bostonská finanční korporace State Street, která spravuje 51,7 bilionu dolaru, proto optimisticky očekává, že síly, které tento měsíc brzdí cenu zlata, budou krátkodobé a trendy, které ji loni vynesly na rekordní maxima, budou přetrvávat.
PSALI JSME: Zlato v březnu dál zlevňuje
Analytická firma CRU Group na webu Kitco News přišla se zajímavou tezí, že cenu zlata netvoří těžba, dokonce ani poptávka, ale to, kolik nestability systém dokáže tolerovat.
Shoduje se například s australskou bankou ANZ, že bez ohledu na války světový finanční systém prochází strukturálním přerodem a alokace do zlata jsou správné, alespoň do doby, než bude dosaženo geopolitické stability a vyřešeny fiskální problémy, zejména v USA. „Je nepravděpodobné, že by se to v dohledné době stalo,“ píší její experti ve zprávě klientům.
Válka s Íránem tedy ani po třítýdenní eskalaci nemá na cenu zlata tak významný dopad, jako dlouhodobé přeceňování měn, globální dluhy a strukturální změny celého finančního systému. Konečně i přepadení Ukrajiny okupačními vojsky Ruska trhy tenkrát vystrašilo. Ačkoli trvá přes čtyři roky, cenu zlata zásadně neovlivňuje.
PSALI JSME: Zlato podtrhne svůj účet až po válce
(rek)
