Zlato (oz) / USD
1 476,02
0,42 %
Zlato (oz) / CZK
33 848,24
0,38 %
EUR / USD
1,11
0,11 %
USD / CZK
22,93
0,05 %
Zlato
Zlato – nová posedlost východní Evropy

Předminulý týden se hodně mluvilo o dokončení repatriace 100 tun zlata do Polska. Také maďarský premiér Viktor Orbán se snaží navýšit zásoby zlata, aby posílil bezpečnost národních rezerv. Zlatá horečka v Rusku, Turecku a Číně má inspiraci v diverzifikaci rezerv přesahujících tři biliony dolarů. Motivace evropských postkomunistických států je však jiná, píše agentura Bloomberg.

Pro Českou národní banku zlato ztratilo význam.  Foto: iStock

V minulém týdnu bývalý slovenský premiér Robert Fico, který se snaží o návrat k moci, vyzval parlament, aby přiměl centrální banku přestěhovat zásoby zlata uložené ve Velké Británii na Slovensko. Důvod? 

„Někdy vás mohou partneři zradit,“ prohlásil Fico s odvoláním na Mnichovskou dohodu z roku 1938 nebo neochotu Bank of England vrátit venezuelské zlato režimu prezidenta Madura. Dalším důvodem je podle Fica nízké zhodnocení zlata v Bank of England.

„Garantuji vám, že pokud zlato zůstane v Británii a ve světě se něco semele, tak z něj neuvidíme ani gram,“ řekl mimo jiné. Podle Fica staví riziko globální ekonomické krize a brexit slovenské zlato v Británii do nebezpečné situace.

Repatriace

Zlato, které si dovezlo domů Polsko, přišlo právě z Velké Británie. Guvernér Polské národní banky Adam Glapinski ale nezpochybnil spolehlivost Spojeného království jako Fico. Místo toho řekl, že chce potvrdit sílu největší ekonomiky na východě EU. Polsko v posledních dvou letech zdvojnásobilo svou zlatou držbu a nyní má největší zásobu zlata v regionu.

Rumunsko se podle Bloombergu také snažilo přemístit část ze svých zlatých rezerv z Velké Británie do Bukurešti, ale tyto plány byly pozastaveny, když v říjnu padla soc. dem. vláda. Rumunský parlament již schválil právní předpis umožňující přestěhování zahraničních zlatých rezerv do Bukurešti. Počítá se s návratem víc než 90 procent rumunského zlata v zahraničí, což odpovídá zhruba 56 tunám drahého kovu. 

Populární téma

Přestože žlutý kov představuje menší část devizových rezerv ve východní Evropě, stává se pro populisty zajímavým tématem. Aktivním kupujícím zlata se stalo i Maďarsko. V loňském roce země zásoby zlata zvýšila desetinásobně a zlatá nákaza se přenesla i do okolních zemí.

Srbský prezident Aleksandar Vučič nařídil centrální bance zvýšit rezervy, čímž podnítil říjnový nákup devíti tun vzácného kovu. Minulý týden Vučič poznamenal, že by se mělo koupit zlata víc, protože „vidíme, kterým směrem se krize ve světě pohybuje“, cituje prezidenta agentura Bloomberg.

Největší stát, který se vynořil z rozpadu Jugoslávie, stále drží část svého zlata v zahraničí, potvrdila srbská centrální banka. Region nakupuje víc kovu kvůli globální nejistotě v obchodu, politice, vlivem brexitu i nízkých úrokových sazeb.

Symbol prosperity

Pro typ vůdců, kteří dominují východní Evropě, ale může být největším lákadlem poselství prosperity a jistoty, které zásoba drahého kovu vysílá voličům. „Zlato je symbolem. Lidé ho vnímají jako znamení hospodářské suverenity,“ konstatoval Vuk Vukovič, politický ekonom ze Záhřebu. 

I pro Polsko je zlato symbolem ekonomické síly. Také v Německu bylo stěhování zlata z Londýna, Paříže a New Yorku do trezoru ve Franfurktu nad Mohanem velkým národním tématem. Stejně tak repatriace zlata z Londýna v Rakousku. Pro Českou národní banku však zlato ztratilo svůj význam a je podle konzistentních výroků členů bankovní rady i guvernérů reliktem minulosti. 

(rek)