Zlato (oz) / USD
1 227,09
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
27 360,94
0,00 %
EUR / USD
1,16
0,00 %
USD / CZK
22,30
0,00 %
Zlato
Zlato nakoupila také Indie

Indická rezervní banka v prvním čtvrtletí letošního roku nakoupila od dvou britských bank do svých devizových rezerv 2,5 tuny zlata. Tento krok centrální banky mnohé odborníky překvapil, protože za posledních devět let nezvětšila Indie své zlaté rezervy ani o unci.

Indická rezervní banka v prvním čtvrtletí letošního roku nakoupila do svých devizových rezerv 2,5 tuny zlata. Foto: Shutterstock

Poslední přírůstek pochází právě z roku 2009, kdy centrální banka odkoupila 200 tun žlutého kovu od Mezinárodního měnového fondu (MMF) za cenu 1032 amerických dolarů za troyskou unci. Podle údajů MMF aktualizovaných ke konci března 2018 se množství indického zlata v devizových rezervách zvýšilo na 560,3 tuny. Indická rezervní banka však na e-mailové dotazy serveru Business Standard nereagovala a hodlá mlčet až do oficiální tiskové konference.

„Vypadá to jako pilotní nákup. Čistý dopad na rezervy ve zlatě je pouze okrajový, nepředstavuje strategický přírůstek. Zda je to začátek plynulého akvizičního trendu se teprve ukáže,“ sdělil zdroj Business Standardu. „Vláda schválila nákup zlata před prezentací rozpočtu. Ale kvůli citlivosti této informace to nebylo oznámeno,“ dodal jiný zdroj.

Proti dolaru

Nákup zlata centrálními bankami se v posledních letech zvyšuje. Každoročně se jedná o 350 až 400 tun zlata. Celosvětově centrální banky, hlavně ruská a turecká, přidávají zlato k forexovým rezervám (v cizích měnách), aby se zajistily proti dolaru.

Turecká centrální banka oznámila svou zlatou strategii v květnu 2017 a kromě nákupů zlata nahradila dolar v devizových rezervách za jiná prominentní aktiva. Také turecké komerční banky mají velké zásoby zlata (údajně 364 tun) povinně uložené v centrální bance. Indie je aktuálně 12. největším držitelem zlata v devizových rezervách právě za Tureckem (595,5 tuny).

Rusko, aby snížilo závislost na dolaru, nakupovalo za poslední tři roky přes 200 tun zlata ročně. Oficiální ruské rezervy (6. na světě) jsou větší než čínské, ale Čína podstatně víc svého zlata nakupuje prostřednictvím klenotníků. Nemluvě o tom, že Čína své oficiální nákupy oznamuje se značnou prodlevou, pokud vůbec. Nicméně, podle agentury Reuters má letos Čína nakoupit další zlato a po dvou letech tak opět zvětšit své rezervy.

(rek)