Vysvětlil to v rozhovoru pro Business Insider tím, že podle jeho názoru směřují USA k „jakési banánové republice, kde se nikdo nestará o dluh, který vzniká. Zlato jsem koupil poprvé v životě před týdnem. Rozumím kauze zlato“. Reagoval tak zřejmě na další vrtulníkový program dohodnutý americkými zákonodárci ve výši 2,2 bilionu dolarů.
Avšak minulý týden zlato získalo další podporu. Těžařský magnát Frank Giustra řekl, že cena zlata zamíří mnohem výš, než je jeho rekord 2075 dolarů za unci, až biliony dolarů ležící v dluhopisech zpanikaří a přeběhnou do zlata a dalších tvrdých aktiv.
Thomas Kaplan, předseda správní rady těžařské investiční firmy NovaGold Resources dokonce prohlásil, že „zlato bude největším generačním obchodem“ s cenou mezi 3000 až 5000 dolary za unci, protože na Wall Streetu a vůbec na západě zůstává pravděpodobně nejvíc podceněným investičním aktivem.
Také banky na vlně optimismu
Server ABC Bullion uvedl, že třetí největší americká banka Wells Fargo s aktivy za 1,8 bilionu dolarů při nynějším poklesu ceny kupovala zlato, což prý bylo částečně způsobeno i silnějším americkým dolarem. Do konce příštího roku stále předpovídá 2200 až 2300 dolarů za unci.
Také investoři do zlatých fondů dál zvyšují své podíly. V září to bylo celkem o 54 tun a ve třetím čtvrtletí o 240 tun. Jednalo se o desátý měsíční a osmý čtvrtletní příliv investic v řadě.
Podle Commerzbank je nepravděpodobné, že by zlato v dohledné době ukončilo svůj růst. „Podle našeho názoru má cena zlata ještě daleko ke konci svého vzestupu. Problémy, kterým v současnosti čelíme, jsou prostě příliš rozmanité: ať už jde o rychle rostoucí státní dluhy, nekontrolované tištění peněz centrálními bankami, trvale extrémně nízké úrokové sazby a četná politická rizika,“ napsal komoditní analytik Commerzbank Carsten Fritsch. Za četná rizika považuje americké volby, brexit bez dohody a rostoucí geopolitické napětí.
(rek)
