
Navíc předčasný odchod guvernérky Fedu Adriany Kuglerové nabízí volné místo u stolu měnové politiky Trumpovu kandidátovi. Bezprostřední důsledky těchto událostí podpořily dolar, americké dluhopisy a kupodivu i zlato, ale jak píše Citi Index, „trhy nemají žádné jasné katalyzátory, které by odstartovaly další růst ceny zlata.“ A tak se zdá, že zlato čeká na nový příběh.
Makroekonomický kalendář teď ničím zásadním nevyhrožuje, obchodníci se mohou spoléhat spíš na titulky v novinách a nálady než na konkrétní čísla. „Navzdory stabilizaci akciových trhů tváří v tvář Trumpovým clům se zlato drží dobře. Celní dohody jsou však stále vnímány jako brzda růstu, což pomáhá vysvětlit pokračující zájem o bezpečí zlatého útočiště,“ dodává Citi Index.
Háček je ale v tom, že letošní růst zlata impozantní už byl, když se obchodníci v očekávání vysokých celních sazeb štvali za zlatem takovým tempem, až ho zahnali k rekordní ceně 3 500 dolarů za unci. Otázkou nyní je, zda se najde něco dostatečně přesvědčivého (rozuměj alarmujícího), aby se historka mohla zopakovat.
Odrazový můstek tak lze hledat od ceny 3 400 dolarů, ke které je však těžké se bez výrazného impulsu dostat, což se od dubnového rekordu již třikrát ukázalo. Naposledy v červnu. Ale propad ceny zlata se v současných turbulencích také nedá čekat, alespoň do doby, než svět začne být opět normální. Jak se zdá, to zatím také nehrozí.
Rudolf Marek