V brzkých ranních hodinách onoho úterý se to pak stalo. Cena zlata v Asii překročila rekord o osm a půl dolaru a experti se začali dohadovat, zda bude tento kontinent diktovat světu cenu zlata. K překvapení mnohých se však Evropa připojila a nedopustila dominanci Východu, což vyhnalo cenu vzácného kovu až na 3 530,50 dolaru za unci. Tím to ale neskončilo, protože se připojila i Amerika. Než světový požár uhasl, zaznamenala spotová poptávka dosud nejvyšší cenu 3 547,79 dolaru za unci.
Cena fyzického zlata se tak během inkriminovaného dne zvýšila o 66 dolarů za unci, u papírového zlata v podobě opcí vzrostla dokonce o 83,40 dolaru a překročila ještě vyšší psychologickou hranici. Spekulanti prostě nabyli přesvědčení, že v prosinci bude unce zlata stát víc než 3 602,40 dolaru. A důvody si dokonce mohli vybírat z celé řady možností.
Charles-Henry Monchau, investiční ředitel švýcarské firmy Syz Group, která se zabývá správou majetku, například na webu The Nation konstatoval, že jsme svědky historického obratu, protože ze zlata se stává neutrální měna rozpadajícího se světa. Důkazem má být skutečnost, že hodnota zlata v centrálních bankách překonala hodnotu amerických státních dluhopisů, jež mají v držení. To se naposledy stalo před 59 lety v roce 1996.
Stále častěji se zjevuje argument, že z globální nejistoty se stal standard a není možné o zlatě dál uvažovat jako o komoditě. Také nelze počítat s tím, že útoky na americký dolar, zatím další bezpečné aktivum, v rámci přepólování světa ustanou. Tím spíš, když i americký prezident se snaží podrazit stoličku vlastní centrální bance, která má dolar na starosti.
Už se také nedá spoléhat na tradiční vzájemné vazby zlata, úrokových sazeb, dolaru či výnosu amerických vládních dluhopisů. V dnešním světě ekonomické poučky už neplatí. Jistě, přestává platit ledaco, a také ledaco platit začíná. Například to, že se ze zlata stal barometr strachu. Proto cena zlata stoupá již osm měsíců v řadě.
„Je to výsledek mimořádné globální poptávky,“ argumentuje portál Yahoo!Finance. „Od centrálních bank, které navyšují své rezervy, až po investory, kteří se zajišťují proti inflaci a znehodnocování měn. Touha po zlatě je nevídaná.“
Rudolf Marek
