Venezuela k tomu přistoupila kvůli sankcím uvaleným americkou administrativou, po nichž země nadále nedůvěřuje zavedeným mincovnám ve Švýcarsku.
Centrální banka Venezuely již roky kupuje zlato od malých těžařů na jihu země a rafinuje ho na úroveň standardů měnového zlata přijímaného světovými centrálními bankami. Zlaté cihly země používá k podpoře svých měnových rezerv, které klesají úměrně potížím venezuelské ekonomiky.
„Je to dohoda mezi Tureckem a venezuelskou centrální bankou,“ uvedl pro Reuters venezuelský ministr pro těžbu nerostného bohatství Viktor Cano a dodal, že rafinaci nyní „provádí spřátelené země. Představte si, co by se stalo, kdybychom poslali naše zlato do Švýcarska, odkud by nám řekli, že si ho tam musí kvůli sankcím nechat.“
Ministr Cano konstatoval, že po přepravě zlata zpět do Venezuely se rafinovaný vzácný kov stane součástí rezerv centrální banky. Neuvedl však, které turecké společnosti rafinaci provádí, ani kolik zlata tam zpracovali. Zmínil však, že venezuelská vláda letos vykoupila od těžařů 9,1 tuny zlata.
Sankce proti Madurovi
Americký prezident Donald Trump letos v květnu, den po opětovném zvolení Nicoláse Madura do čela země, uvalil na Venezuelu již druhé kolo sankcí. Zakazují Američanům a americkým společnostem kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády a vládních společností. Důvodem mají být zfalšované výsledky voleb a údajné korupční praktiky užívané k osobnímu obohacení Nicoláse Madura a členů jeho vlády, kterou americký viceprezident Mike Pence označil na diktaturu.
Venezuela se dlouhodobě potácí na hraně ekonomického kolapsu, který vedl k humanitární krizi. Země zápasí s nedostatkem základních potravin, léků i dalšího základního zboží. Potýká se také s vysokou inflací, jež v červnu dosáhla meziroční hodnoty 46 000 procent, a s vysokou emigrací obyvatelstva do zahraničí, zejména do sousední Kolumbie.
(ska)
