Nejnovější objev je se svými 0,47 nanometry tloušťky asi 100.000krát tenčí než lidský vlas. Je možné ho proto považovat za dvourozměrný předmět, vysvětlují vědci. Dosud bylo možné podobně tenké vrstvy zlata vyrobit pouze v případě, že byly spojeny s nějakým podkladem.
Vědci nevyvinuli ultratenké plátky kovu proto, aby se jím pozlacovaly šperky. Využívány mohou být v lékařství, elektroprůmyslu či jako katalyzátory, pro urychlení chemických procesů.
Laboratorní testy ukázaly, že zlato ve formě supertenkých plátků je jako katalyzátor desetkrát účinnější než v průmyslu běžně používané zlaté nanočástice. Důvodem je, že v případě tenkých vrstev zlata leží všechny atomy na povrchu, a přímo se tak podílejí na katalýze. U trojrozměrných nanočástic je oproti tomu většina atomů schovaná v jejich vnitřku.
Průmysl tak podle vědců bude s ultratenkými zlatými plátky moci dosáhnout stejného efektu při menším množství materiálu, což přinese značné ekonomické úspory.
(ČTK)
