Společnost Metals Daily na svých stránkách zveřejňovala graf zlatého FOMO, což je anglická zkratka pro strach z promeškání příležitosti, v našem případě z příležitosti promeškání nákupu zlata kvůli vysoké ceně, což by mělo vést k poklesu poptávky a vyčkávání na levnější nabídky. Jenže poslední dva roky přestávají tradiční ekonomické poučky platit a ukázalo se to i na FOMO, které zřejmě z tohoto důvodu Metals Daily ze svých stránek stáhla.
Do zlaté hry totiž vstupují stále nové impulsy, ne obnovené, ale dosud neviděné faktory, které na budoucí cenu zlata určitě zapůsobí. Digitální zlato, které hodlá zavést organizace obchodu se zlatem World Gold Council (WGC), projekt hybridního zlata a bitcoinu švýcarských správců majetku, záměr kryptoměnového promotéra Tether nabízet stablecoiny kryté zlatem ve švýcarských bankách, to vše přidává nové vrstvy budoucí poptávky.
Plány WGC a kryptoměn směřují k otevírání nových trhů pro zlato, která už dnes částečně nahrazuje pokles maloobchodní poptávky milovníků šperků a drobných investorů. Tady už nejde o hledání bezpečného útočiště uprostřed geopolitického napětí a politických nejistot, dedolarizace, obav z fiskálních deficitů i možného návratu inflace v USA včetně obav o nezávislost americké centrální banky, jak píší francouzští experti BNP Paribas.
„Možným důvodem pozitivních tipů na cenu zlata, jako je nejnovější 4 000 dolarů za unci od ANZ Bank, je plán WGC na vytvoření digitálního zlatého produktu s cílem rozšířit poptávku, a to spolu s rostoucím zájmem ze strany propagátorů kryptoměn,“ usuzuje australský odborník Tim Treatgold na webu společnosti Resources Rising Stars.
Ross Norman, se ve svém nejnovějším newsletteru sice zaměřil na FOMO, ale za hlavní hnací motor ceny zlata považuje nákupy centrálních bank. Především ty tajné. „Hlavními faktory ovlivňujícími cenu zlata zůstává nehlášená poptávka centrálních bank spolu se silnými spekulativními a pákovými mimoburzovními nákupy z Číny,“ tvrdí Norman už delší dobu.
Rudolf Marek
