Už v roce 2011 zahájilo Turecko program, který umožňoval bankovní vklady ve fyzickém zlatě. Jeho cílem bylo posílení devizových rezerv centrální banky, když turecká lira na zahraničním devizovém trhu prudce ztrácela. Také komerční banky vyzvala, aby své přebytečné rezervy ve zlatě uskladnily v centrálním depozitáři. Tímto způsobem se podařilo z úložek klientů u komerčních bank alokovat 260 tun zlata. V roce 2013 pak centrální banka mohla oznámit, že ve svých trezorech skladuje rekordní množství 480 tun zlata.
Od té doby se však zlaté zásoby opět ztenčily. Žádná země světa, kromě kolabující Venezuely, nesanovala své fiskální a měnové problémy zlatem v takovém tempu jako Turecko. Oficiálním důvodem bylo, že zlato je příliš volatilní. Nyní tento vzácný kov tvoří 13,1 procenta devizových rezerv centrální banky. Proto Ankara přišla s dalším projektem, který by měl na bázi zlatých dluhopisů přesunout zlato z matrací do státních rezerv. Druhou variantou je možnost pronajmout státu rodinné zlato výměnou za zlaté certifikáty.
„Jsou to důležité kroky k zajištění základů finančního systému,“ cituje vicepremiéra Mehmeta Şimşeka server Bullion Vault. „Naši občané mohou získat dodatečné výnosy z jejich nečinného zlata pod polštářem.“ Podle analýzy specialistů Thomson Reuters GFMS byli Turci v uplynulých dvou letech v privátních nákupech zlata šestí na světě za Čínou, Indií, USA, Thajskem a Německem, přestože zájem o zlato tam za posledních deset let v souvislosti s jeho cenou v lirách, poklesl o 75 procent.
Şimşek odhaduje, že se v tureckých domácnostech vyskytují zlaté zásoby v objemu nejméně 2200 tun v hodnotě 100 miliard amerických dolarů. „To je 13 procent celkového ekonomického výkonu země v minulém roce nebo kolem jedné třetiny současné peněžní zásoby v oběhu, bankovních úspor, vkladových certifikátů a hotovosti na běžných účtech,“ dodává Bullion Vault.
(rek)
